Ku konci vyzýváme důtklivě každého uvědomělého Čecha, by, zavítaje na smíšený sever, bez nalehavé a nutné potřeby neužíval jazyka německého. Děláť to trapný dojem, když rozený Čech i tam, kde by zcela dobře po česku se dorozuměti mohl, s řečí německou se lopotí, aniž by dříve zkusil, porozumí-li mu, když bude mluviti česky. Vždyť i onen Čech, který gramaticky správně a zběžně německy mluviti umí, svého přízvuku českého zapříti nemůže; a jeho ochota, práva mateřského jazyka se vzdáti, u poctivých Němců nevážnosť, jeho vyřečnosť u méně vzdělaných úsměšek vzbuzují

Což teprve, kdo německy pořádně neuměje, dočasného pobytu svého v smíšeném kraji ku cvičení se v němčině použiti chce. Dělá věru na každého nepředpojatého dojem trapný, na méně vážné dojem komický.

Proto již k vůli osobní cti, užívej každý dle možnosti jazyka mateřského a bez naléhavé potřeby s němčinou se nepachti. Avšak též tam, kde dle zákona česky se dorozuměti jsou povinni, často takový bojácný potomek Husitův s němčinou se hmoždí. Jmenovitě děje se tak na železnicích, ač železničné zprávy na to hledí a na to hleděti musí, by zřízenci jejich obou zemských jazyků, když ne úplně aspoň tak, jak praktická potřeba vyžaduje, mocni byly. A kdyby snad některý národnostně přemrštěný, ideu o vznešenosti německého svého původu nasáklý zřízenec, po česku dorozuměti se zpečoval, vždyť jest tu kniha stížností v každé větší stanici vyložená – v níž vepsané žaloby jistě dotyčná ředitelství vyšetří, vinníka přísně potrestají a tak poučí o tom, že dráha jede zemí dvojjazyčnou.

Podobně bez potřeby v hostincích německé řeči od výletníků se používá. Jistě některý sklepník je buď Čech, neb český tolik, co potřebí umí – a není-li tomu tak, pak volno jíti dále, snad tolik sebezapření a pýchy každý poctivý Čech do sebe má, by vzdor hladu a žízni ještě kus cesty dále vážil, kde mu rozumějí. Kdo chce míti výdělek, nechť vyhoví svým hostům.

Vysloveny zde jen všeobecné pokyny. Budou-li se výletníci čeští dle těchto zásad říditi, potom jistě české řeči větší platnosti, národu českému větší vážnosti zde zjednají a tím k obhájení zákonných práv jazyka českého v uzavřeném území přispějí.