Za Krásným Březnem na levém břehu Labe táhne se nízký výběžek Farského vrchu, končící u Labe náhle, nevysokou, příkrou, čedičovou skálou s vyhlídkou. Přes hřeben ten vede silnice kolem 3 starobylých kamenných křížů záhadného původu do vsi Neštěnic (Nestomitz), za níž otvírá se divoké romantické údolí Reinlické. Na potoce Ryjickém (Reinlickém) leží v lesnaté sluji několik starých, dřevěných mlýnů. Na straně východní vine se údolí kolem paty lesnatého, příkrého vrchu, na jehož skalnatém temeni trůní zříceniny hradu Blankenštýna, odkudž jest krásný rozhled přes nejsevernější vysočiny Středohorské, jakož i na protější temné, lesnaté stráně. Údolí Ryjické (Reinlické) vyznamenává se zvláštní svěžestí horských lučin a chladem. Na jižním úpatí Blankenštýna rozkládá se na travnaté vysočině vesnice Mírkov (Mörkau). Na silnici odtud do Ústí stojí kaplička, částečně v hnědouhelný pískovec vytesaná. Pod Mírkovem od severozápadu k jihovýchodu, počínajíc pod horou ploskoklenutou Lerchenbergem (615 m) u vesnice Slavašova (Slabisch), táhne se dlouhé skoro přímočaré, v dolní části úzké údolí až k Povrlým (Pömrle), po jehož mírnějším vých. svahu běží silnice z Mirkova přes Slavašov do Mnichova (München).

Údolí Labské mezi Kozí horou a Velkým Březnem.

Pod Mirkovem probíhá údolí to mezi vysokými stráněmi Myšlovické hory a Harabergu (494 m) nad vesnicí Č. Bukovem (Böhm. Pokau). Na travnatém jeho dnu bublá podle silnice horský potok. Nad klenbou studně v Č. Bukově vyrostla statná bříza. Na vysočinatém jižním úbočí hory Myšlovické jest ves Myšlovice (Mieschlowitz) s ohromnou lipou při cestě z Mirkova do Povrlů. Výběžek hory Myšlovické, jsa od ní oddělen hlubokou roklí (Tollegraben, geolog. velmi zajímavý střídáním vrstev čedičových a znělcových), tvoří strmá znělcová skála Kozí vrch (Ziegenberg), kamž z Veselí (Wesseln), vesnice na břehu labském pod horou ležící, možno dostoupiti. Přehlédneme odtud údolí labské až k Ústí a protilehlým svahem Zinkenštýna a Mazensteina. Naproti Kozímu vrchu zdvihá se na pravém břehu, na nízkém ostrohu, v širokém, Labem obtékaném oblouku starobylý, gotický kostelík u vsi Wiltýřova (Valtýře), u něhož je hrobka hrabat Chotků. Jižně nad ním táhne se rovný hřbet vrchu Hradiště s předhistorickými valy; pod ním směrem k Ústí jest vesnice Svádov (Schwaden) se zříceninou čtverhranné zámecké budovy (zastávka severozápadní dráhy). Nad Svádovem leží při silnici do Malešova vesnice Vlčíněves (Waldschnitz) pod lesnatými, příkrými stráněmi, nad níž vrývá se do lesnaté stráně úzká nedávno odkrytá jeskyně. Naproti na levém břehu zřízeno překladiště státní dráhy u přístaviště parolodí. Naproti Hradišti leží k jihu vesnice Varta se zříceninou stejnojmeného hradu. Pod ní se vine malý potůček idyllickým údolíčkem, jímž vede stezka ze vsi Vlčiněvsi na jižním svahu Hradiště do městyse V. Března (Gross-Priesen).

Pro krásnou polohu a teplé podnebí bytuje zde mnoho cizinců (stanice severo-západní dráhy, přístaviště parolodí) (126 m). Rozkládá se těsně u Labe při ústí krásného klikatého údolí Binovského s velmi úzkým struhovitým dnem. Krásná silnice stoupá těsně podle bystrého potoka, brzo lučinami, brzo hustým olšovím neb slujemi lesními se vinoucího, údolím vzhůru, kolem četných výstavných mlýnů. Poslední z nich leží velmi romanticky v kotlině obstoupené téměř svislými stráněmi a kolem stoupá úzká pěšinka vzhůru do vsi Zálezlu, na západním svahu údolí. Za mlýnem údolí náhle k východu se obrací a silnice se rozvětvuje; jedna větev údolím dále k Lhotě (Welhotta) a Homolím (Humel) vede, druhá v zatáčkách po stráni skrze Proboštov (pěkný kostel na vršku daleko viditelný) a lesem k Tašovu stoupá. Nikdo by netušil, vida čedičové a znělcové skály na obou úbočích vystupovati, že nalézá se v krajině, kde hnědé uhlí se dobývá. Přichází v tenkých vrstvách mezi znělcovým kamením a tufy co anthracit, vystupující na den pod jménem „Holý kluk“ u důlu sv. Vavřince (Laurenzi Schacht). Na východním úbočí jest u vesnice Binova čedičová skála (Mückenhausens Kuppe) působící svým kamením magnetickým odchýlení magnetické střelky. Za Tašovem v levo od silnice jest kaplička sv. Tomáše.

Zde dělí se silnice opět na dvé, jedna větev jde přes Rydeč, druhá přes Babiny, Lbín a myslivnu Skalici k Litoměřicům a překročuje mezi Babinou a Lbínem mohutný horský hřeben (Babinu 630 m). Odtud jest rozsáhlá vyhlídka na východ až k Sedlu a Litoměřicům na jih. Východně od Rydče jest ostrý vrch Panna (600 m) z čediče, těžko přístupný, s rozkošnou však vyhlídkou do kotliny Litoměřické i do údolí Binovského. Na jejím severním úpatí vine se silnice mezi ní a znělcovou horou Kalichem (540 m) do městyse Třebušína (Triebsch, zámek), na jižním úpatí Kalicha; na temenu tohoto spatřiti lze nepatrné zbytky Žižkou vystaveného hradu s kalichovitou věží. Nyní zřízen jest v rozvalinách letní hostinec a na jednom výstupku příkré skály altánek.

Od Třebušína na jih až k Labi u Litoměřic otevírá se široká horská kotlina, cele pokryta utěšenými ovocnými sady a nivami, s nesčíslnými bohatými a výstavnými osadami, mezi nimiž největší pozornosti zasluhují Ploškovice a to pro krásný, velkolepý císařský zámek s arkadami a rozsáhlým parkem, dále Žitenice se starým zámkem biskupství Litoměřického. K severozápadu kotlina ta mohutným valem Sedla (Geltsch 721 m) a jeho výběžky uzavřena.

As půl hodiny po vodě na pravém břehu Labském od V. Března leží při ústí údolí Zubrnického (Binovskému údolí zcela podobného) osada M. Březno (přístaviště parolodí na protějším břehu, stanice severozápadní dráhy). Mezi oběma osadami lemují břeh Labský lesnaté svahy Mazensteina (581 m). (Krásná lesní stezka kolem zřícenin pustého zámku [wüstes Schlos] z V. do M. Března.) Údolím Zubrnickým (Kreuzbach Thal) vystupuje přes městys Zubrnice a kolem městečka Levína silnice sklánějící se do údolí Úštěckého a vede dále přes Úštěk jednak do Kravař, jednak do Litoměřic a Roudnice. Před Levínem přestupuje sedlo mezi horou Sedlem a vrchem Bílým a dosahuje zde nejvyššího bodu. Zubrnice leží v nejdolejší části údolí pobočného mezi vrchem Matzelíkem a Zinkenštýnem (681 m) v mnohých oklikách k severo-západu se vinoucím. Pod Zinkenštýnem samým jest chudá vesnička stejného jména ve větrné výši. Městečko Levín kupí se kolem věže na nevysoké skále po hřbetě pahrbku, pod nímž romantickým údolím k Labi kolem města Úštěku potok Chablavka se podle silnice z M. Března do Úštěku vine. Na druhém břehu Chablavky vysoko strmí Sedlo (Geltsch), v lůně jehož lesnatých odnoží proti Levínu skryty studené lázně (Geltschbad) s pramenitou, křišťálovou vodou. Severně od Levína na horské vysočině, na břehu Babrového potoka leží v chudé krajině, v mírném táhlém úvalu městečko Verneřice (Wernstadl) s několika přádelnami. Severo-východně několik set kroků jest nízký vršek s kostelíkem (Boží vrch). Potok Bobrový (Biebersbach) pramení se východně odtud v lukách za dlouhou a chudobnou vesnicí Biebersdorfem pod východním úbočím Zinkenštýna. Úval Úštěcký jest velmi široký, ač sám potok Chablavka vine se úzkou roklinou s příkrými stráněmi. Celá krajina až k Labi jest chmelnicemi pokryta. Východní stráně rokliny náležejí již útvaru křidovému; na severo-východ od Úštěku pod severním úbočím hory Ronova (Ronsberg) leží při potoku Bobrovém městečko Kravaře (Graber) a Stvolenky (Drum), západně od Kravař uprostřed chmelnic bohatý městys Konojedy, jižně městečko Plížbydly (Bleisvedl). V Úštěku (Auscha) jest pamětihodná stará věž, nejspíše bývalá brána, se staročeským nápisem, dle něhož věž tu dal postaviti pan Jan Sezima z Ústí.

Malou hodinu od M. Března k severu leží při Labi na pravém břehu vesnička Těchlovice (Tichlowitz), od níž na jihovýchod mezi polabskými výběžky Zinkenštýna, vybíhá krátké dosti příkré lesnaté údolí. Tímto údolím a po stráních vine se hustými bukovými lesy na Zinkenštýnu krásný chodník. Malou čtvrt hodinu pod Těchlovicemi táhne se podobné údolíčko od Labe k Rychnovu (Reichen), jehož kostel ve výši 607 m stojí; severně od Těchlovic nad severním úbočím tohoto údolí vypíná se náhle z lesnatých chlumů věžovitá vysoká skála, bizarního tvaru s nepatrnými zříceninami Sperlingštein neb Vrabčík. Sem dostati se lze buď z Těchlovic neb po zvláštní stezce ze Zinkenštýnu. Naproti Těchlovicům na úpatí Haraberku leží Dubkovice. Odtud k Č. Bukovu a dále k Povrlím vede silnice, doleji, více k severu od Labe, táhne se krásné údolí hustým lesem až k Lerchenbergu. Za ústím údolí toho labský úval se poněkud šíří, ale naproti Choroticům (Karlitz) pojednou (na levém břehu) vystupuje těsně z rozšířeného Labe příkrá skála znělcová, provrtaná krátkým tunelem severo-západní dráhy. Témě její zdobeno je třemi kříži. Dle pověsti vrhlo se odtud tré panen do Labe, odkudž také jméno Dívčí kámen (Mädchenstein). Skála ta s protilehlým příkrým svahem „Borku“ tvoří bránu do vlastního Středohoří a zvána též latinsky Porta Bohemica; za ní k severu po obou stranách šíří se údolí, výšiny se rozstupují a snižují.