otevření dřevěné rozhledny 1927 - Časopis turistů (tiskový orgán KČT - vyd. mezi l. 1889 - 1948)
2. Varhošť a Macha. Údolím potoka Tlučné mezi Deblíkem a výběžkem Varhoště silnicí kolem několika mlýnů. Výhled na Krkavčí kámen, na jehož úpatí na louce prýští výborný pramen Ochsenbornquelle. Za 40 minut ze Sebuzína stihneme Mlýnskou stezku u Patzenhauerova mlýna. Za dalších 20 minut jsme v Kundratici, odkud na Varhošť, na který vystoupíme od ukazovatele, 5 minut od Kundratice vzdáleného. Od ukazovatele možno též odbočiti na Machu. Za malou hodinu k ochranné chýši Velké Machy (446 m) přímo nad Labem u Sebuzína. Blízko Malá Macha. Sestoupiti možno za 20 minut do Sebuzína přes Kolibov serpentinou.

Varhošť (639 m) - Lesnatý čedičový vrch 8 km ssz. od Litoměřic, na vrcholu je 13 m vysoká ocelová rozhledna z r. 1972 (na místě starší z r. 1927 a ještě starší z r. 1891). Lze spatřit Labe na 8 místech, výhled na České středohoří, Krušné hory, Terezínskou kotlinu.položení základního kamene druhé rozhledny - Leitmeritzer Wochenblatt 1891
Na vrcholu Varhošti (Aarhorst) se po sobě vystřídaly celkem 3 vyhlídkové věže. Nejstarší vlastně ani nebyla skutečnou rozhlednou. Turisté z Litoměřického spolku pro České středohoří (Leitmeritzer Mittelgebirgs-Verein, založený r. 1887) pouze s výhodou využili 5ti dubů rostoucích na vrcholu. Vytvořili z nich základ dřevěné konstrukce, kterou po zpevnění doplnili schody a vyhlídkovou plošinou. Návštěvníci si ji mohli poprvé vyzkoušet o svatodušních svátcích 1891. Taková stavba ovšem neměla šanci na dlouhé trvání. Už po několika letech se výstup stal nebezpečný, a proto musela být r. 1902 stržena. Na novou se jen těžko a pomalu sháněly peníze. Zato různých architektonických návrhů bylo podáno hned několik. R. 1922 z nich vedení spolku vybralo projekt stavitele Röslera, který počítal s výstavbou kamenné věže. Posuzovatele zejména zaujalo, že návrh obsahoval 3 varianty: základní s výškou věže 12,5 m, kompromisní (16 m) a nejnákladnější (20 m). Projekt mohl být realizován i postupně v etapách dle toho, jak by se dařilo získávat prostředky. Krátce po zahájení sbírek se však ukázalo, že i odhadovaných 100 tisíc korun na základní variantu je nad reálné možnosti spolku. návrh cihlové rozhlednyR. 1925 se proto začalo uvažovat o stavbě podstatně levnější železné rozhledny. Vhodnou konstrukci bylo totiž možné získat téměř bezplatně, a to od ústeckých turistů, kterým ji nabídla místní chemická továrna v souvislosti s rušením jedné z chladicích věží. Litoměřičtí radní se však obávali, že letitá a nepříliš vzhledná konstrukce nebude působit dobře, a návrh proto v konečné fázi zamítli. Vyslovili se naopak pro zděnou věž, tentokrát dle projektu pánů Maschka a Pollaka. Ve hře byla i důstojná oslava 40tiletého trvání Spolku připadající na r. 1927. Vedení proto urychleně zorganizovalo slavnost pokládání základního kamene (18. 4. 1927), když všichni věděli, že v pokladně není dostatek peněz. 1962Ty nakonec vystačily pouze na postavení 4metrového kamenného soklu a na provizorní 10 m vysokou trámovou konstrukci o 3 vyhlídkových patrech. Hlavního cíle však bylo dosaženo a druhá rozhledna byla slavnostně otevřena 18. září 1927. Nebylo možné ji upřít poctivé řemeslné provedení, a protože svému účelu sloužila dobře, úvahy o pozdější přestavbě byly odsunuty do pozadí. Poválečné změny na turistické přitažlivosti nijak neubraly. Stále přicházely stovky návštěvníků ročně, aby obdivovaly nádherný výhled. Zato neudržovaná rozhledna chátrala a začátkem 70. let musela být definitivně stržena. To však již existoval projekt na výstavbu nové vyhlídkové věže. Vypracovali jej odborníci ze SURPMO v Litoměřicích, kteří navrhli originální konstrukci ocelové rozhledny s centrálním nosným pilířem a se 3 vyhlídkovými plošinami, 13 t těžkou a 12 m vysokou konstrukci zhotovili ve VTŽ Chomutov a na vrchol ji musel dopravit vrtulník. Složité bylo i její ukotvení do podstavy zbylé z předchozí věže. Vše se nakonec podařilo zvládnout, takže rozhledna mohla být otevřena spolu se zahájením tradiční litoměřické výstavy Zahrada Čech 22. září 1973.