založila
tam asi r. 1156 klášter sv. Jana Křtitele pro panny (v místech
těch stojí nyní zámek). Ve znaku městském spatřujeme také sv. Jana
Křtitele; hlava sťatá v modrém štítě na míse zlaté. Štít drží oběma
rukama v pozadí nahoře vystupující děvče v starobylém kroji. Ves přešla
v městečko asi ve 13. století. O lázně získal si první a největší zásluhy Volf z Vřesovic, rovněž Radslav z Vchynic pečoval o lázně, zakoupiv je r. 1585, přikoupil vsi a dvory, zvětšil zámek a v parku budoval věže. Tehdy již se město přívalem Němců hodně poněmčilo. R. 1631 Sasové obsadili Teplice a zavedli tu luteránství. Panství jejich bylo přechodné, trvalo pouze rok. Hojně zkoušely Teplice za třicetileté války. Když držitel jejich Vilém z Vchynic s Albrechtem z Valdštejna byl v Chebu zavražděn, dostalo se město Janu hraběti z Aldringenu, po něm přešlo na sestru Annu, provdanou za Jeronyma z Clary. Jan Jiří z Clary - Aldringenu povolal roku 1673 prvního lázeňského lékaře. Za zemětřesení v Lisaboně r. 1755 (právě v den zemětřesení) zmizel na nedlouho hlavní teplý pramen. V roce 1879 prameny prorazily uhelný důl Döllingrův v Duchcově a zcela zanikly. Byly zvedány uměle. R. 1831 sešli se v Teplicích mocnářové ruský, rakouský a pruský. R. 1857 spojeny novou drahou s Ústím. Čilý průmysl, zavedená lázeňská taxa a značný výtěžek z uhelných dolů učinily město zámožné a lázně vyhledávané.
Roku 1812 navštívil lázně Goethe a Beethoven, r. 1822 narodil se tu básník "Žižky" Meissner, polární badatel Payer zde zemřel; jemu na paměť pojmenovány sady.
V Teplicích sídlí
okresní úřad, okresní soud, hlavní celní úřad, revírní úřad hornický, reál. gymnasium,
obchodní školy a akademie, odborné školy kreslířské pro keramiku, 3 nemocnice,
krásné městské divadlo,
továrny na pletivo, knoflíky, bavlněné zboží a gumové, sklo, chemické výrobky,
hrnčířské, lihovary, mlýny, pily, továrny na nábytek, válcovna, strojírna,
plynárna, cukrovar, fa Bramsch (likéry, droždí) a j. a j. Děkanský kostel (z 12. století) v roce 1700 přestavěn, s obrazem 14 pomocníků od Brandla, sloup sv. Trojice od Brauna, zámek Claryho, v jeho kapli obraz Škrétův; velký, krásný zámecký park s dvěma rybníky, dvě věže v parku, zbytky dle pověsti hradu Kolostujova, vybudované však v nynější podobě Radslavem z Vchynic. V radnici dva ilustrované kancionály kališnické (1560 - 1566). Ve školní ulici museum s volným vstupem. Lázně spočívají na horkých pramenech alkalicko-salinických, vyvěrajících z porfyru, tvořícího ponejvíce spodní vrstvy pod městem (32 - 48° C), užívají se ke koupelím, pramene Urquelle k pití. (Za prohlubování pramenů po katastrofě v Döllingrově dole nalezlo se mnoho keltských a římských mincí, které bývaly házeny ve zřídla jako oběť.)
Teplice jsou uzlem drah: Duchcovsko-Podmokelská, Ústecko-Teplická, spojující Most a přes Bílinu Prahu, severočeská transversálka do Liberce, z Oldřichova u Teplic vede nová spojovací trať do Oseka na dráze z Chomutova do Podmokel.
Na východ potok dělí Teplice od Šanova (dva prameny), park, kostel gothický. V Šanově meškal r. 1842 - 3 Richard Wagner a zde prý vznikaly počátky "Tannhäusra".
