Teplice (slovanské jméno vod od přírody teplých) od r. 1895
spojeny se Šanovem. Město lázeňské, položeno v ladném údolí
řeky Bělé na rozhraní Středohoří a Krušných hor. Původně Teplice
byly českou vesnicí. Jitka, manželka Vladislava II.,
založila
tam asi r. 1156 klášter sv. Jana Křtitele pro panny (v místech
těch stojí nyní zámek). Ve znaku městském spatřujeme také sv. Jana
Křtitele; hlava sťatá v modrém štítě na míse zlaté. Štít drží oběma
rukama v pozadí nahoře vystupující děvče v starobylém kroji. Ves přešla
v městečko asi ve 13. století.
O lázně získal si první a největší zásluhy Volf z Vřesovic, rovněž
Radslav z Vchynic pečoval o lázně, zakoupiv je r. 1585, přikoupil
vsi a dvory, zvětšil zámek a v parku budoval věže. Tehdy již se město přívalem
Němců hodně poněmčilo. R. 1631 Sasové obsadili Teplice a zavedli tu luteránství.
Panství jejich bylo přechodné, trvalo pouze rok. Hojně zkoušely Teplice za třicetileté
války. Když držitel jejich Vilém z Vchynic s Albrechtem z Valdštejna
byl v Chebu zavražděn, dostalo se město Janu hraběti z Aldringenu,
po něm přešlo na sestru Annu, provdanou za Jeronyma z Clary.
Jan Jiří z Clary - Aldringenu povolal roku 1673 prvního lázeňského
lékaře. Za zemětřesení v Lisaboně r. 1755 (právě v den zemětřesení)
zmizel na nedlouho hlavní teplý pramen. V roce 1879 prameny prorazily
uhelný důl Döllingrův v Duchcově
a zcela zanikly. Byly zvedány uměle. R. 1831 sešli se v Teplicích
mocnářové ruský, rakouský a pruský. R. 1857 spojeny novou drahou s Ústím.
Čilý průmysl, zavedená lázeňská taxa a značný výtěžek z uhelných dolů učinily
město zámožné a lázně vyhledávané.
Roku 1812 navštívil lázně Goethe
a Beethoven, r. 1822 narodil se tu básník "Žižky" Meissner, polární
badatel Payer zde zemřel; jemu na paměť pojmenovány sady.
V Teplicích sídlí
okresní úřad, okresní soud, hlavní celní úřad, revírní úřad hornický, reál. gymnasium,
obchodní školy a akademie, odborné školy kreslířské pro keramiku, 3 nemocnice,
krásné městské divadlo,
továrny na pletivo, knoflíky, bavlněné zboží a gumové, sklo, chemické výrobky,
hrnčířské, lihovary, mlýny, pily, továrny na nábytek, válcovna, strojírna,
plynárna, cukrovar, fa Bramsch (likéry, droždí) a j. a j.
Děkanský kostel (z 12. století) v roce 1700 přestavěn, s obrazem
14 pomocníků od Brandla, sloup sv. Trojice od Brauna, zámek
Claryho, v jeho kapli obraz Škrétův; velký, krásný zámecký
park s dvěma rybníky,
dvě věže v parku,
zbytky dle pověsti hradu Kolostujova, vybudované však v nynější podobě
Radslavem z Vchynic. V radnici
dva ilustrované kancionály kališnické (1560 - 1566). Ve školní
ulici museum s volným vstupem. Lázně spočívají na horkých pramenech
alkalicko-salinických, vyvěrajících z porfyru, tvořícího ponejvíce spodní
vrstvy pod městem (32 - 48° C), užívají se ke koupelím,
pramene Urquelle k pití. (Za prohlubování pramenů po katastrofě
v Döllingrově dole nalezlo se mnoho keltských a římských mincí, které bývaly
házeny ve zřídla jako oběť.)
Teplice jsou uzlem drah: Duchcovsko-Podmokelská, Ústecko-Teplická, spojující
Most a přes Bílinu Prahu, severočeská transversálka do Liberce, z Oldřichova
u Teplic vede nová spojovací trať do Oseka na dráze z Chomutova
do Podmokel.
Na východ potok dělí Teplice od Šanova (dva prameny), park,
kostel gothický. V Šanově
meškal r. 1842 - 3 Richard Wagner a zde prý vznikaly počátky
"Tannhäusra".
Výlety v okolí Teplic,
I. Procházky:
1. Zámecká zahrada s restaurací.
2. V lázeňské zahradě Císařská
lázeň, Lázeňský salon, Panský
dům, pomník nalezení
pramenů, Kurgarten, divadlo.
3. Královská výšina (264 m), pomník Bedřicha Viléma III.,
rozhledna Františka Josefa I.,
restaurant, stará budova Schlackenburg.
4. Šanovská vilová čtvrt. 5. Seumův
park (Seume, básník,
zemřel tu 1810, pochován zde; pomník).
6. Sady Humboldtovy. 7. Payerovy sady s reálným gymnasiem. 8. Výšina
Štěpánova 255 m, od lázeňského domu výstup.