Teplice (slovanské jméno vod od přírody teplých) od r. 1895 spojeny se Šanovem. Město lázeňské, položeno v ladném údolí řeky Bělé na rozhraní Středohoří a Krušných hor. Původně Teplice byly českou vesnicí. Jitka, manželka Vladislava II., založila tam asi r. 1156 klášter sv. Jana Křtitele pro panny (v místech těch stojí nyní zámek). Ve znaku městském spatřujeme také sv. Jana Křtitele; hlava sťatá v modrém štítě na míse zlaté. Štít drží oběma rukama v pozadí nahoře vystupující děvče v starobylém kroji. Ves přešla v městečko asi ve 13. století.
O lázně získal si první a největší zásluhy Volf z Vřesovic, rovněž Radslav z Vchynic pečoval o lázně, zakoupiv je r. 1585, přikoupil vsi a dvory, zvětšil zámek a v parku budoval věže. Tehdy již se město přívalem Němců hodně poněmčilo. R. 1631 Sasové obsadili Teplice a zavedli tu luteránství. Panství jejich bylo přechodné, trvalo pouze rok. Hojně zkoušely Teplice za třicetileté války. Když držitel jejich Vilém z Vchynic s Albrechtem z Valdštejna byl v Chebu zavražděn, dostalo se město Janu hraběti z Aldringenu, po něm přešlo na sestru Annu, provdanou za Jeronyma z Clary. Jan Jiří z Clary - Aldringenu povolal roku 1673 prvního lázeňského lékaře. Za zemětřesení v Lisaboně r. 1755 (právě v den zemětřesení) zmizel na nedlouho hlavní teplý pramen. V roce 1879 prameny prorazily uhelný důl Döllingrův v Duchcově a zcela zanikly. Byly zvedány uměle. R. 1831 sešli se v Teplicích mocnářové ruský, rakouský a pruský. R. 1857 spojeny novou drahou s Ústím. Čilý průmysl, zavedená lázeňská taxa a značný výtěžek z uhelných dolů učinily město zámožné a lázně vyhledávané.
Roku 1812 navštívil lázně Goethe a Beethoven, r. 1822 narodil se tu básník "Žižky" Meissner, polární badatel Payer zde zemřel; jemu na paměť pojmenovány sady.
Teplicích sídlí okresní úřad, okresní soud, hlavní celní úřad, revírní úřad hornický, reál. gymnasium, obchodní školy a akademie, odborné školy kreslířské pro keramiku, 3 nemocnice, krásné městské divadlo, továrny na pletivo, knoflíky, bavlněné zboží a gumové, sklo, chemické výrobky, hrnčířské, lihovary, mlýny, pily, továrny na nábytek, válcovna, strojírna, plynárna, cukrovar, fa Bramsch (likéry, droždí) a j. a j.
Děkanský kostel (z 12. století) v roce 1700 přestavěn, s obrazem 14 pomocníků od Brandla, sloup sv. Trojice od Brauna, zámek Claryho, v jeho kapli obraz Škrétův; velký, krásný zámecký park s dvěma rybníky, dvě věžeparku, zbytky dle pověsti hradu Kolostujova, vybudované však v nynější podobě Radslavem z Vchynic. V radnici dva ilustrované kancionály kališnické (1560 - 1566). Ve školní ulici museum s volným vstupem. Lázně spočívají na horkých pramenech alkalicko-salinických, vyvěrajících z porfyru, tvořícího ponejvíce spodní vrstvy pod městem (32 - 48° C), užívají se ke koupelím, pramene Urquelle k pití. (Za prohlubování pramenů po katastrofě v Döllingrově dole nalezlo se mnoho keltských a římských mincí, které bývaly házeny ve zřídla jako oběť.)
Teplice jsou uzlem drah: Duchcovsko-Podmokelská, Ústecko-Teplická, spojující Most a přes Bílinu Prahu, severočeská transversálka do Liberce, z Oldřichova u Teplic vede nová spojovací trať do Oseka na dráze z Chomutova do Podmokel.
Na východ potok dělí Teplice od Šanova (dva prameny), park, kostel gothický. V Šanově meškal r. 1842 - 3 Richard Wagner a zde prý vznikaly počátky "Tannhäusra".

Výlety v okolí Teplic,
I. Procházky:
1. Zámecká zahrada s restaurací. 2. V lázeňské zahradě Císařská lázeň, Lázeňský salon, Panský dům, pomník nalezení pramenů, Kurgarten, divadlo. 3. Královská výšina (264 m), pomník Bedřicha Viléma III., rozhledna Františka Josefa I., restaurant, stará budova Schlackenburg. 4. Šanovská vilová čtvrt. 5. Seumův park (Seume, básník, zemřel tu 1810, pochován zde; pomník). 6. Sady Humboldtovy. 7. Payerovy sady s reálným gymnasiem. 8. Výšina Štěpánova 255 m, od lázeňského domu výstup.