1. Řip. Silnicí (červ. znač. cestou) ke Krabčicům. Za malou ½ hod. odbočiti napravo na Vesce a Rovné, odkud k jihu cestou na vrchol Řipu (459 m). Celá cesta 6½ km. Níže pod vrcholem zřízena útulná chýše s restaurací a 2 pokojíky po 2 lůžkách k přenocování. Na vrcholu bílý románský kostelík sv. Jiří, založen asi v 11. století. Dle pověsti stanul na této čedičové kupě zvonovitého tvaru praotec Čech se svým lidem. Kostelík r. 1126 obnoven Soběslavem I. na památku vítězství u Chlumce nad Lotharem a posvěcen olomouckým biskupem Zdíkem. R. 1138 připojen k nadání premonstrátského kláštera na Strahově, při němž zůstal jako farní, vlastně děkanský (farář bydlel v Mnetěši) až do r. 1577, kdy přešel k panství roudnickému a přidělen jako filiální k chrámu proboštskému. Budova jest celá z opuky. Vnitřek zcela jednoduchý, vybílený. Zařízení kostela nové. Zvon z r. 1509 s reliefem sv. Jiří s drakem a rytířem se štítem (sv. Václav?) zhotoven mistrem Tomášem z Litoměřic. Druhý zvon z r. 1491 s reliefem Matky Boží s Ježíškem. Oba zvony s českými nápisy. Čedič, z něhož jest Řip složen, jest nefelinitový a obsahuje vedle olivínu, augitu, amfibolu, nefelinu, leucitu a řidšího noseanu též mnoho magnetitu. Jest jej tolik, že způsobuje odchylky magnetické střelky. Kdo vezme s sebou kompas, může tyto úchylky sledovati; v kostelíku jsou naznačeny v dlaždicích. Do knihy pamětní, chované na Řipu, vepsal Svatopluk Čech r. 1896 slova:

"Stůj, Řipe, statně a ty sv. Jiří,
drž mocně kopí své,
ať blízká saň, jež tlamu lačně šíří,
již ani píď nám vlasti neurve."

Zde r. 1848 oslavovalo se zrušení roboty, roku 1862 konala se zde velká slavnost a 10. května r. 1868 konán pod Řipem u starého vazu při silnici z Rovného do Vražkova prvý památný tábor lidu, po němž odtud vezen byl základní kámen pro Národní divadlo do Prahy. R. 1887 druhý tábor lidu. První neděli po sv. Jiří jest na Řipu pouť, zpravidla četně navštívená (až 10.000 lidí), též hojně návštěvníků o procesí z Roudnice 16. neděli po sv. Duchu. V novějších dobách koná se pouť Husova na Řip 6. července.
Za jasného obzoru možno s Řipu přehlédnouti třetinu Čech. Zvláště na Středohoří krásný rozhled. Od západu k severu: od Oblíku, Rané a Milé u Loun, za nimiž vystupují obrysy Rudohoří, k Hazmburku: skupina Milešovská s Milešovkou. Na severozápad: Františkův vrch, Klotzberg vlevo a Kletečná vpravo. Nalevo od Milešovky skupina Hradišťan (Radelstein) s Ostrým a Děkovkou, v popředí pak vpravo Košťálov. Ještě blíže údolí Modly a Ohře s osadami a městy: od západu Libochovice, Budyně, Nížebohy a pod námi Kleneč; vpravo na sever přes Hracholusky údolím Čepele vidíme k Podluskům (od nich nalevo Dušníky), Doksanům, Lovosicům, nad nimiž vpravo od Milešovky vypíná se Lovoš. Dále vpravo Terezín, LitoměřiceRadobýlem vlevo a Hradištěm vpravo. Od Hracholusk napravo přes Roudnici (která je viditelna jen částečně) patříme k četným labským osadám, jako jsou: Židovice, vpravo Vědomice, Černěves, Hrobce, Libotenice; za těmito napravo vystupuje skupina Sedla, od níž nalevo Panna a Kalich (v pozadí Sněžník Děčínský). Vpravo OstrýÚstí; přes blízké Vesce a Krabčice a vzdálenější Dobříň vidíme Brozánky se Sovickým kopcem a vpravo za tímto pohoří Českokamenické s Kleisem v pozadí, dál napravo rýsují se hřebeny hor Lužických. Na severovýchod přes částečně viditelný Bechlín a vlevo zřetelné Počaply vidíme Štětí a vpravo za ním vystupuje Ještěd, vlevo od něho Rálsko a vpr. Bezdězy; v pozadí se rýsují hřbety hor Jizerských a přes Počaply zřetelně vidíme zámek Housku a za ním počátek hřbetů krkonošských, vyvyšujících se k Sněžce. Před Sněžkou napravo vystupuje Vrátenská hora u Mšena a dále napravo přes blízké Libkovice a vzdálenější Křivenice a Liběchov vystupují vrcholy Pojizeří, hlavně Mužský a Kozákov. Na východ přes Libkovice viděti k Dolním Beřkovicům, za nimiž zvedá se Chlomek u Mělníka a v pozadí vlevo Tábor u Lomnice; vpravo přes viditelné Nebužely Zvičína a vpravo od ní Chlomek u Ml. Boleslavě, dál napravo v nížině labské vzepjatý Mělník. Přes  Kostomlaty a Cítov k jihovýchodu: za Cítovem vlevo Vlněves a za ní za Labem Šopku s Mělníkem, odtud vpravo mohutnou zátočinu, již tvoří Vltava, přes Vraňany, Lužec a Vrbno k Mělníku se beroucí. Za Vrbnem v dálce Stará Boleslav, Kostelec n. L., Brandýs n. Lab. Přes Ctiněves a Vraňany vidíme Čakovice a napravo Vodolku, za níž zvedá se Ladví u Prahy. Prahu za jasna lze napravo rozeznati. Přímo na jih vystupuje Bílá hora a před ní Kralupy. Na jihovýchod lesnaté hřebeny Brdské a nejvyšší jejich část pohoří Třemošenské u Příbramě; před nimi vystupují Velvary a vpravo přes Vodochody Kladno, za ním vpravo Radeč u Holoubkova; před ním vpravo do popředí víc vystupuje Džbánská vysočina na Rakovnicku.
Krásně a pečlivě provedené panorama Řipu (od F. Kučery, učitele z Roudnice) vydal KČT v Roudnici (cena 1 Kč), rozděleno dle světových stran v zasklených tabulkách, umístěných na vrcholu. Na úpatí Řipu a na polích pod Řipem zajímavosti botanické. Na temeni Řipu okružní cesta, na níž výhled s jednotlivých skalisek nahradí vyhlídku od kaple, zakrytou z části vzrostlými stromy.