Všudypřítomná
Milešovka nad obcí Milešov, rozkládající se pod jejím úpatím. Přírodní scenerii využili již budovatelé zdejšího gotického hradu, ale velmi citlivě ji dotvořil architekt zámku i kostela sv. Antonína Paduánského Antonio della Porta. Stavebníkem zámku byl Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, hrdina bitev proti Turkům, v jehož zámeckých komnatách bývala kdysi proslulá galerie s obrazy od Raffaela, Tiziana i Rubense. Objekt dnes slouží jako domov důchodců.

Milešov jest půvabně položen. Střed vyniká zámkem na skále, vystavěným v jednoduché renesanci a připojeným ke zbytkům bývalého starého hradu Kaplířů ze Sulevic, kteří tu vládli až do posledních desítiletí století 17. Jejich větve seděly současně na Skalce, Nedvědické tvrzi, Ostrém, Košťálově, v Řehlovicích, Solanech. R. 1661 vládl na Milešově hrabě (dříve císařský generál) Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, mocný to český pán, který s polským králem Janem Soběským zachránil Vídeň od jisté zkázy Turky (1683). Tento si Milešov a krajinu středohorskou nejvíce oblíbil. Dal si zde zbudovati chrám sv. Antonína Paduánského (r. 1680) a o dvě léta později zámek, v němž shromažďoval vzácné památky umělecké (krásnou knihovnu, zbrojnici a obrazárnu, v níž zastoupeni Rafael, Rubens, Tizian, Quido Reni a j.) a vědecké přístroje (matematické). Když zemřel co polní maršálek v 75. roce svého věku ve Vídni (1686), převezen byl, dle přání, do Milešova a v kostele sv. Antonína pochován. Tamtéž jeho maršálská hůl a šerpa, darované cís. Leopoldem I. (1683). (Kostel stojí vlastně v přifařených Mlýncích.) Kostel nad sev. vchodem nese znak Kaplířovský a uvnitř jsou hrobky (vedle Zd. Kaplíře) jiných pánů tohoto rodu a pánů z Hřan a Harasova.