Lovosice byly neoddělitelně spjaty
s řekou Labe, která lidem poskytovala živobytí, ale také opakovaně hrozila povodněmi. Pro jejich zmírnění bylo rozhodnuto o vybudování lovosického zdymadla, postaveného v letech 1911 - 1919. Nad řekou se vypíná Lovoš, v levém rohu vidíme klasicistní hostinec U Anděla v Kostelní ulici, zbořený v roce 1963.

Lovosice. Železniční uzel: 1. Praha - Podmokly, 2. Libochovice - Lovosice, 3. Most - Obrnice - Třebenice - Lovosice, 4. Teplice - Liberec. Leží na úpatí vrchu Lovoše (570 m) na levém břehu Labe. Lovosice připomínají se za Vladislava II., jako ves, patřící klášteru Strahovskému. Pak náležely pánům z Lipé. V 15. století přešly zástavou purkrabí Střekovskému Vláškovi z Kladna a ve stol. 16. Šlejnickým a Valdštýnům. Roku 1600 povýšil je císař Rudolf na město. Od r. 1783 náležejí Schwarzenberkům. Za 30tileté války trpěly značně od Švédů, vedených Bannerem. Význačný byl rok 1756 (1. října). Tehdy strhla se tu známá bitva u Lovosic (první ve válce sedmileté) mezi Rakušany a Prušáky. Bitvu vedl král Fridrich II. od vrchu "Homolky" u Radosic. Zde padl rakouský generál Radicati (hrobka jeho v dómě litoměřickém, 6200 mužů zůstalo na bojišti. Hlavně Chorvati, jejichž zbytky zahnány do Sulevických rybníků. Lovosice i Sulevice zapáleny pruskou dělostřelbou. (Na pamět toho blízká Marianská kaple.) Vítězství přivlastňovaly si obě strany. Rakouské vojsko oslavovalo je slavným "Tedeum" v Budyni a prušácké slavným "Tedeum" v Lovosicích. Ještě 1757 zde plenili Prušáci.

Průčelí původně renesančního zámku.

Dnes jsou Lovosice městem s čilým obchodem (zvláště ovoce a obilí, po lodích vyváží se Labem). Silná česká menšina má zde obecnou, měšťanskou, rodinnou a hudební školu. Daří se zde víno, ovoce, chmel. Čilý průmysl: cukrovar, pivovar, továrna na kávové náhražky a výrobky čokoládové, výroba zboží železného, vápenice, vápencové lomy atd.
Farní chrám lovosický sv. Václava (1733 - 1743) má sochy (Jan Křtitel a Jan Nepomucký) od Čapka. Na hlavním oltáři obraz od Herschmanna, v presbyteři náhrobek markraběnky Marie Františky Badenské (1702). Zámek (nyní úřadovny) z r. 1665, přestavěn 1809. Po bitvě u Lovosic sídlil zde pruský král Bedřich Veliký (1756). Sloup sv. Prokopa na náměstí na paměť povýšení Lovosic na město.

Lovosická secesní radnice s vysokou historizující věží byla postavena v roce 1907 a slavnostně otevřena 8. ledna 1908. Jejím autorem je ústecký architekt K. Rzehatschek. Zůstává paradoxem přežívajícím z minulého období, že Městský úřad sídlí v protějším objektu na nároží ulic Školní a Osvoboditelů, zatímco původní radnice slouží potřebám zdravotnictví. Školní ulice vznikla v roce 1903 - tehdy byla nazvána ulicí Schillerovou.

Velmi významný je záběr na pohlednici zachycující synagogu z roku 1794, zbořenou nacisty v roce 1940.