zemanu Košálovi, který měl být zakladatelem dřevěného hradu Košťálova, pojednává Václav Hájek z Libočan v České kronice. V roce 744 se prý za něho provdala sličná Běla, dcera Libušiny dcery Kazi a siláka Bivoje. Gotický kamenný hrad byl vybudován až roku 1372, ale od 16. století se pozvolna proměňuje v malebnou zříceninu, opěvovanou básníky i malíři.

Zbytky hradu na vysoké skále dodnes působí impozantně, třebaže poslední významná zeď vedle brány dolního hradu se zřítila v roce 1883. Horní hrad s obdélníkovou stavbou hradního paláce se od konce 19. století už nijak zvlášť nezměnil. Železitý pramen v Teplé byl objeven roku 1710 a až do roku 1850 se využíval k léčebným koupelím. Kaple Navštívení P. Marie byla založena v roce 1768. Klášter Neposkvrněného početí P. Marie, vybudovaný v letech 1926 - 27, slouží jako penzion .

1. Košťálov (489 m). Z Třebenic od radnice napravo farskou uličkou, pak cestou přes potok přímo ke hradu, ½ hodiny. Zřícenina. Zbytky čtverhranné věže. (Z úpatí projdeme na pravé straně lesíkem ke hradu.) Podle nálezů a zmínek kronikářů stávala v pradávných dobách na místě dnešních trosek hradu dřevěná tvrz, středisko to župy Třebenické (v území Lutomericův). Když za Boleslava II. župa Třebenická zanikla, zpustl asi a zanikl i Košťálov. Po druhé vystavěn z kamene po způsobu německém za krále Václava II. (1230 - 1253). Od r. 1253 do r. 1420 spravovali jej královští purkrabí. Jedním z nich byl i Albrecht ze Slavětína, o němž Beneš Krabice z Veitmile v kronice vypravuje, že podle tehdejší mody nosil střevíce s vysokými nosy a jedenkráte (r. 1372) Karel Hynek Mácha: Skalka a Košťálov od J (asi 1833)blesk jemu i jeho manželce tyto přemrštěné a bohunelibé špičky u střevíců urazil.
Po purkrabích následovali páni Kaplířové ze Sulevic, kteří drželi hrad od r. 1420 - 1610. Pak uchýlili se na pohodlnější Skalku a pod hradem vystavěli tvrz Mladý Košťálov (nyní ves Košťálov). Dle zápisů v r. 1550 za Jana Kaplíře byl již zříceninou. R. 1611 přešlo zboží košťálovské na Adama z Vchynic (Sulevice i Vchynice jsou obce u Lovosic), jemuž však, jakožto účastníku vzpoury stavovské, konfiskováno. Od královských komisarů koupila zboží to r. 1629 paní Magdalena Trčková z Lobkovic a dala je do zemských desk vložiti. Později připadly statky Adolfu svob. pánu z Varrensbachu (1655) dědictvím a po jeho smrti koupil je klášter sv. Jiří v Praze, spojiv je s Třebenicemi. Po zrušení kláštera císařem Josefem II. připadly c. k. nábož. fondu a při veřejném vydražení r. 1819 obdržel je Josef Glaserfeld (za 210.052 zl. r. č.). Nyní patří býv. hraběti Schönbornovi.
Košťálov, Skalka a Hazmburk (Ant. Levý) S vrcholu naskýtá se jedna z nejpůvabnějších vyhlídek na krajinu, přecházející ze selankovitého Poohří v romantický shluk holých i olesněných kup a hřbetů, namnoze se zříceninami hradů, na zrcadlo labské u Litoměřic, na němž možno rozeznati plující parolodě a do daleka ve vějířovitém obvodu od východu přes jih k jihozápadu. Na západ od vrchů lounských k severu viděti Blešno, Hrádek, Hradišťany, Lipskou horu, před ní v údolí Skalku s bílou hláskou, od ní napravo Sutom s kostelíčkem a vrchem Přípkem, údolí, líčené Svatoplukem Čechem v "Živsovi", dále k obzoru (na severozápad) Březina, Ostrý s pozadím Milešovky, na sever přes Velemín Kletečná, na severovýchod Lovoš, malebná ztepilá dvojhřbetá homole, za níž zaniká tok Labe, patrný od Litoměřic, na Labi Žernoseky, Lovosice, Radobýl. Před Lovošem Jezírka a Ovčín. Na východ přes ves Košťálov a Čížkovice vrch Humperk (malé Košťálov (Ant. Levý) návrší, někdejší tvrz, později větrný mlýn a nyní lovecký zámeček, miniatura Winsdoru), Bohušovice a za nimi Bezděz. Dále od východu k jihu Doksany (charakteristické tři červené věže), Roudnice, Řip s bílou kapličkou, Mělník, Libochovice, Hazmburk, Klapé (na jih), Peruc (jihovýchod) až Lounské vrchy s Oblíkem a Ranskou horou.
Sestup s Košťálova buď do Třebenic, nebo přes ves Košťálov (1¼ hodiny), nebo spojíme výlet na Košťálov s další cestou na Boreč, Přípek a Skalku.