Hrad Lipý na břehu řeky Ploučnice, zárodek dnešní České Lípy, založil Chval z Lipé v šedesátých letech 13. století a přibližně v téže době vzniklo i městečko v podhradí. Po staletí se rozvíjelo v oválných hradbách se čtyřmi branami a náměstím uprostřed, jehož podoba se přibližně před sto lety ustálila do dnešního vzhledu. (1909)

Česká Lípa, původně Lipé, Lipá. Město původně s vodním hradem. Založeno bylo Hronovici z Lipého, jejichž předek Chval (1253 - 63) připomíná se jako první držitel města, které bylo osazeno Němci, však Čechové měli tu již ve 14. století svoji kapli. Po 200 let drželi město páni Berkové z Dubé a z Lipé. Po smrti Albrechta z Valdštýna, potomního držitele České Lípy, ponecháno město vdově po Albrechtovi Isabele z Harrachu, jejíž dědička, dcera, Marie Alžběta, provdala se za Rudolfa z Kounic, kterémužto rodu zůstala Česká Lípa dodnes.
Za války 30tileté město vypleněno, rovněž za válek s Prusy mnoho trpělo (zvláště 1744 a 1757). V roce 1787 část města vyhořela, rovněž r. 1820.

Morový sloup byl vztyčen v roce 1681, empírová kašna je z roku 1837. Několikrát přestavovaná radnice získala v roce 1884 novorenesanční podobu a byla doplněna vysokou štíhlou vížkou. (1916)

Dnes je Č. Lípa důležitým obchodním střediskem severních Čech a městem průmyslovým. Kostel gothický sv. Kříže, založ. r. 1389 a goth. kostelík sv. Maří Magdalény. Klášter Augustiánů, starý zámek z 16. stol., na místě starého hradu, dnes raffinerie cukru; naproti "Červený dům", postavený (1583) Dětřichem Jiřím Berkou, jenž v Německu a ve Vlaších vzdělán na vysokém učení, četné přátele mezi humanisty si získal. Za něho rozšířilo se hojně v okolí i v městě náboženství evangelické. "Červený dům" jest nejznamenitější budova v městě. V Hrnčířské ulici stará katovna se zbytky kamenných soch na zdi zahradní a nápisem o blízkosti smrti, na studni vepsaným. Ještě v nedávných létech byl tam i starý popravní meč. Mezi českolipské rodáky počítá se též Beneš z Veitmile, známý kronikář a kanovník.
Železniční spojení: Do Litoměřic - Teplic, Mimoně - Liberce, do Prahy, Děčína - Podmokel, do Varnsdorfu - Žitavy.

Českolipská Dlouhá třída vedla z náměstí kolem secesního hotelu Union až ke kavárně Central. Od železného mostu přes Ploučnici pokračovala jako ulice Mostecká až k druhému mostu u kostela sv. Maří Magdaleny. V roce 1942 byl železný most odstraněn a rameno Ploučnice, původně sloužící jako mlýnský náhon, zasypáno. (1918)