Za Ždirnicí (Telnitz) otvírá se do lůna Rudohorského dlouhé hluboké údolí se šťavnatými luhy a hlubokými lesy, jímž v mnohých oklikách vine se silnice na hřbet Rudohorský (Adolfsgrün). V údolí to ústí na východ vedlejší strmé, divokou bystřinou protékané a bukovým lesem zarostlé údolí, jímž hrbolatá vede pěšinka do Schönwaldu, dlouhé to vesnici pod horou Spitzberkem na hřbetu Rudohorském, na jejímž dolejším konci jest saská hranice.

Za Nakleřovem běží silnice skrze lesy do Petersvaldu (Petrovic), as 1 hodinu dlouhé vesnice, v táhlém, lučinatém údolí. Několik set kroků pod vesnicí rozšiřuje se na hranici saské v rondol, vysokými stromy zastíněný, s kamennými lavičkami. Nad Chlumem ční vršek Hůrka s trojhrannou kapličkou sv. Trojice, zřízenou na památku bitvy 1813 od císařů rakouského, ruského a krále pruského. Sem koná se na den Sv. Trojice slavná pouť. Jihozápadně od Chlumu za vsí Přestanovicemi (Pristen) podle silnice jest ruský pomník na r. 1813. Nad stanicí chlumskou (dr. Duchcovsko-Podmokelské) vine se cesta lesní strání kolem kapličky na hřeben Rudohorský do Ebersdorfu. Pod námi v hluboké, lesnaté rokli bublá horský ručej.

Od pomníku rakouského a pruského pokračuje silnice Teplicko-Podmokelská nejprve ovocným, pak vysokým, topolovým stromořadím ve směru přímočarém do vrchu až na vysočinu podrudohorskou u Žďáru, odkudž přes Libouchec (Königswald) znenáhla se sklání k Podmoklí. U Žďáru (Saara) kříží se s ní jiná silnice z Ústí přes ves Knínice na holém úbočí Rudohorském, přímo do Nakleřova vedoucí. Na nejvyšším místě první silnice nalézá se zcela o samotě hostinec u „Jitřenky“ („zum Morgenstern“).