Na severozápad od Ústí rozkládá se nízký, ale široký pahorek Sřížovický s příkrými, na severo-východ zalesněnými boky. Z některých míst holé jeho pláně jest širý rozhled přes pánev hnědouhelnou až k úpatí Rudohorskému jakož i na východní čásť Rudohoří u Chlumu (Kulm), kolem kteréhož městyse (románský kostel se starobylými náhrobními kameny) až k Chabařovicům (stanice Ústecko-Teplické dráhy, horní úřad, uhelny, přádelny) rozkládá se památné bojiště z roku 1813; na jižním úpatí Střížovické hory stojí na malém pohorku kostelík sv. Vavřince s náhrobky padlých zde vůdců křižáckého vojska, poraženého dne 11. června 1426 od Husitů, odkudž jméno jeho na Běháni (Bíhana). Pod severo-východním svahem Střížovické hory vede široká císařská silnice přes Varvažov (Arbesau) kolem pomníku rakouského a pruského, jež postaveny tu na památku bitvy u Chlumu 1813, křížíc se zde se silnicí Teplicko-Podmokelskou, do Ždírnice (Telnice), odtud probíhá vysokým lesem kolem letohrádku hraběte Ledeboura a přes holé stráně v mocných zatáčkách na hřbet Rudohorský do Nakléřova (Nollendorf), chudé to vsi se starobylým kostelíkem, od něhož šírá vyhlídka na celé Středohoří severní až k Ústí.