Vaňov (Wanow) - 150 m n. m. Slovanská okrouhlice při průjezdní komunikaci byla založena v 9. až 10. století. Byla zmiňována 1293, její střed se rozkládal kolem staré lípy u železničního přejezdu. Říká se, že pod lipou odpočíval Jan Žižka - ale takových u nás je! Začátkem roku 2003 byla podříznuta, údajně nebyla zdravá. Torzo kmene bylo převezeno do ZOO. V letech 1350 až 1848 patřila ves královskému městu Ústí. Ve třicetileté válce (1649) byla poškozena Švédy, 1757 pak Prusy. Sloupkový rozpad čediče u vsi zvaný Vrkoč je evropskou raritou. Bývalý lom, který dodával materiál i na dlažbu starého ústeckého náměstí, byl zachráněn dr. Emanuelem Hibschem, rodákem z Homole. Vedle se můžeme obdivovat vodopádu na Podlešínském potoce. Vše je turisticky značeno. Nejsou značeny trosky tzv. Čertova mlýna na horním toku Podlešínského potoka - cesta je nebezpečná. Původní zástavba vsi byla narušena stavbou dráhy Praha - Drážďany (1847 - 50) a výstavbou silnice (1974 - 78). Kostel sv. Josefa při silnici nechal postavit Georg Schicht v roce 1939. Krucifix z roku 1813 stojí na místě původního z roku 1760. Nechal ho postavit vinař Löbl na památku neštěstí, kdy omylem zastřelil vlastního syna. Hlídal vinici před zloději, syn se uvolnil z vojny a šel navštívit otce. Věděl, kde ho v tu dobu najde. Otec myslel, že je to zloděj a bez výstrahy vystřelil... V roce 1654 měla obec 14 domů, kde hospodařilo 13 malých sedláků a 1 zahradník. Roku 1887 měl Vaňov 48 domů a 258 obyvatel. Do roku 1921 stoupl počet domů na 88 a obyvatel na 722. V roce 1939 zde žili 964 obyvatelé ve 123 domech. Místní jméno Vaňov je odvozeno od mužského osobního jména Váňa (domácká podoba Václava).