Tisá (Tyssa) - 540 - 550 m n. m. Vesnice vznikla pod stěnami pískovcové tabule při pramenech potoka Tisá. Skály jsou zbytek kdysi souvislých vrstev usazenin na dně mělkého křídového moře v době mladších druhohor. Moře ustoupilo a odhalený pískovec byl rozrušován větrem a vodou do dnešní podoby. Místy jsou v balvanech otisky křídové mořské fauny (mlži hřebenatky). Okysličováním zrnek pyritu vznikly tzv. voštiny.
Horská obec se zmiňuje roku 1541. V části Šonštejn (Schönstein) byl děčínskou vrchností 1557 postaven zámek, který později získal Günter mladší z Býnova. Roku 1628 koupil majetek Kryštof Šimon z Thunu. Ještě jednou se Býnovští na své državy vrátili, a to za třicetileté války se saským vojskem. V roce 1631 došlo k požáru, který zavinili Chorvati. Po smrti Jana Zikmunda z Thunu byl 1653 majetek rozdělen mezi jeho osm synů. Ten, který získal zámek, se o něj nestaral a nakonec byl rozebrán na materiál.
Tiské skály jsou součástí CHKO Labské pískovce. Jsou ve výšce 610 m n. m., vysoké až 70 m a táhnou se v délce dvou km. Skalní náměstí, přístupné od kostela sv. Anny, rozděluje oblast Tiských stěn na Malé Velké stěny. Obsahují téměř 60 pojmenovaných skalních útvarů. Další fantazii se meze nekladou. První tištěný průvodce byl vydán roku 1829. Dříve byl přístup do skal bez průvodce zakázán. Podle staré lidové pověsti ukryl šlechtic Charles Louis Lediquin, prchající v době francouzské revoluce z vlasti, v Tiských stěnách rodinné zlato. Později už je nenašel, a tak je ve skalách asi dodnes.
Konec 18. století byl počátek výroby cínových knoflíků. Počátkem 19. století již zde bylo 10 výroben. Po 1. světové válce byla výroba rozšířena o sponky, odznaky a zdrhovadla. Dnešní výroba sice stagnuje, ale přesto má naše hradní stráž knoflíky z Tisé.
Kostel sv. Anny ve středu obce je barokní z roku 1789. Zařízení je z 19. století a pozdější. V 90. letech 20. stol. byl kostel opraven. Je státem chráněnou kulturní památkou. Výklenková kaple z 19. století ve zdi čp. 349 je rovněž chráněná. Další památkou je smírčí kříž při příjezdu od Libouchce před vsí vlevo. V roce 1626 zde byl zabit potulný mastičkář. Místní jméno pochází ze souvislého porostu tisů.
Několik vzpomínkových vět o tvrzi či hrádku Schönstein: Kdysi stával západně od vsi Tisá. Ve starých kronikách se praví: "Podle výpovědi zdejších obyvatel to byl hrad s mohutnou hradbou a vodním příkopem. Vysokou hradní budovu podpíraly silné pilíře, jejichž zbytky byly vidět ještě 1847. Zdivo bylo odváženo na jiné stavby. Blízko zříceniny byl rozpadlý kostel, jehož základní zdi byly k vidění kromě jiných otesaných kamenů ve stejnou dobu. Křtitelnice a kazatelna byly převezeny jinam." Na základech hrádku byla ještě za Rakousko-Uherska postavena továrnička na knoflíky. První majitelé hrádku byli rytíři z Býnova (Bünau) až do doby císaře Ferdinanda II., kdy protestantská šlechta opouštěla své dědičné statky. Bratři Vintíř Rudolf z Býnova prodali 1628 tvrz - hrádek- Schönstein za 73 tisíce zlatých rýnských i s příslušenstvím Kryštofu Simeonu Thunovi a odešli do Saska. Hrad zůstal opuštěn a po třicetileté válce už byl ve zříceninách. Stojí psáno, že i děčínští Thunové brali ze Schönsteinu štukoví, když 1786 opravovali děčínský zámek.