Stadice
(Staditz) - 160 m n. m. Obec na místě četných pravěkých nálezů. Podle Kosmy sídlo zakladatele přemyslovského rodu. Na paměť této pověsti osvobodil Karel IV. tři usedlosti (č. 21, 22 a 26) od roboty a uložil jim pečovat o lísku a její oříšky odevzdávat na Hrad. Zvyk se udržel až do roku 1701. Písemně se tato slovanská ves zmiňuje 1359.
Královské pole v místě, kde údajně Přemysl naposledy oral, bylo upraveno 1823. Pomník Přemysla Oráče s reliéfy od pražského sochaře Josefa Maxe byl postaven z podnětu a na náklady hraběte Ervína Nostitze Rienecka. Byl slavnostně odhalen 3. 9. 1841 a stal se záhy místem shromažďování vlasteneckých českých spolků. V pověsti o Přemyslu Oráčovi hraje roli také zachovalý Královský pramen pod velkou lípou a Volská hora s rezavými výtoky vody.
Ze Stadic je znám příběh tzv. Stadického krále z roku 1445. Byl to Jakub - poddaný teplického panství Vřesovců. Pod lískou si upletl chýš a vedl smělé řeči proti vrchnosti a o slovanské vzájemnosti. Shromažďovaly se zde davy a hrozila vzpoura. Jakub byl zajat panskou čeledí a odvezen do Prahy k soudu. Po čase ho propustili jako neškodného blouznivce. Socha Panny Marie s datem 1770 na soklu stojí na návsi. Naproti pomníku stojí hájovna z roku 1841 pro strážce pole (empír). Na konci návsi vlevo je dům s tabulkou, že tam dle pověsti stával statek, ze kterého pocházel Přemysl Oráč.
Toto místní jméno (okolo 1125 Stadici) je odvozeno příponou -ice od obecného podstatného jména "stádo".