Petrovice
(Peterswald) 433 až 633 m n. m. Až 6 km dlouhá obec podél komunikace založená německými kolonisty ve 13. století. Vedla tudy obchodní stezka zvaná Solní, po které se odnepaměti dovážela do Čech sůl. Vedla tudy také nejstarší poštovní cesta Praha - Ústí n. L. - Drážďany, nejprve pěšky, pak koňmo a ještě později dostavníky. Od roku 1625 bylo pravidelné spojení. I Goethe tudy odjížděl v roce 1813, před bitvou u  Chlumce. Kolem roku 1350 patřila Benešovi z Vartenberka, 1375  Litoltovi Kamýka. V letech 1452 až 1537 byla psána u hradu Blansko, když patřil pánům z Vartenberka. Během let došlo ještě k několika malým změnám v držení majetku. Z doby majitele Volfa z Vřesovic se uvádí nejstarší škola v okrese, a to 1577 (opravena 1997). V roce 1580 koupil ves Jan Tham ze Sebotendorfu spolu s Nakléřovem a Krásným Lesem. Před třicetiletou válkou stával na hranici s Německem v části Hladov (Hungertuch) zámeček a hospodářské budovy. Patřil rytířům z Býnova a byl zničen Sasy 1631. (Zemědělství, dobytkářství, domácká výroba látek, knoflíků a drobného kovového zboží.) V Petrovicích v domě čp. 7 údajně přespal 17. 9. 1813 císař Napoleon. Přes Petrovice také vnikl do Čech generál Kleist. Už jsme se o něm zmínili u Nakléřova. I kolem Petrovic došlo k bitkám mezi spojenci a Francouzi. Petrovický potok pramení v močálovitých lesích u Panenské a u Petrovic opouští naše území. Na potoku Slatina je místo, kterému se říká Mordloch - Mordová rokle. Tam prý teklo mnoho francouzské krve, která zbarvila vodu potoka. Dále se traduje, že na vrchu Zámky (599 m) stávalo hradiště. V 1. polovině 19. století měly Petrovice 2250 obyvatel, tedy víc, než tehdejší Ústí n. L., ve 450 domech. Dále zde byla četnická stanice, celní úřad, pětitřídní škola, spořitelna, 4 továrny na knoflíky, továrna na hedvábné zboží a dva mlýny. Obec je 6 km dlouhá se značným výškovým rozdílem - u hranic 433 m, jižní část je o 200 m výše.
Petrovický kostel byl zmiňován 1352, 1367 a 1495. V roce 1639 byl zničen Švédy, opět postaven 1656. Poslední, který přežil do našich časů, je barokní z roku 1793, zasvěcený sv. Mikuláši, zařízení novodobé. Kostel se dočkal opravy v roce 1995 a je státem chráněnou památkou. Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela je z roku 1709. Objekt byl restaurován ak. sochařem Michaelem Bílkem z Petrovic. Je rovněž památkově chráněn. Ecce homo u kostela je z roku 1874, rovněž chráněná památka restaurovaná M. Bílkem. Morový kříž nad hřbitovem byl postaven na hromadném hrobě zemřelých na úplavici 1814 po napoleonské vojně. Socha Madony s dítětem na zahradě domu čp. 15 pochází z roku 1788 a byla postavena na usmíření dvou sousedů. I tato památka byla restaurována místním sochařem M. Bílkem a je státem chráněna.
V roce 1352 je ves značena jako Petrisilva. Česky jsou Petrovice zmiňovány v městské knize v Ústí n. L. roku 1555. Místní jméno Petrovice je odvozeno od mužského osobního jména Petr - ves Petroviců, lidí Petrových.