Krásný Les
(Schönwald) 610 - 700 m n. m. - ves z doby německé kolonizace ve 13. století. Už ve 14. století zde vedla důležitá cesta do Saska. Po vymýcení a vypálení části hraničního hvozdu je zmiňována při průjezdní silnici v roce 1437, kdy císař Zikmund dal v léno Wolfu Tellerovi území Streckenwaldu (Větrova) a Schönwaldu (Krásného Lesa). V letech 1477 až 1580 patřila ke krupskému panství. V roce 1580 ji koupil Jan Tham ze Sebotendorfu spolu s Nakléřovem a Petrovicemi od Rudolfa II. a nechal zde postavit statek s tvrzí. Majetek zdědil Jan Tham, ale byl mu zkonfiskován. Roku 1623 ho koupil Ferdinand de Couriers za 27 980 kop míšeňských a spojil s Velkým a Malým Chvojnem. V roce 1638 zdědila statky včetně Předlic manželka Josefina rozená Heidenová. Provdala se za Mikuláše ze Schönfeldu. Hřbitovní kostelík byl 1639 vypálen Švédy a 1656 znovu postaven. Na tomto panství došlo 1680 k velkému selskému povstání, po jehož likvidaci byli popraveni dva poddaní. V roce 1701 dostal ves jako podíl Jan Rudolf ze Schönfeldu. Roku 1704 sňatkem s hraběnkou Viktorií získal panství František Ignác Vratislav z Mitrovic. V roce 1708 zde nechal vystavět barokní zámek - snad na místě původní tvrze. Stavba nese kamenné reliéfy s třemi erbovními znaky, další znaky a citát ze žalmu jsou nad bočním vstupem. V roce 1745 byl zámek přestavěn. K zámku patřil barokní špitál z roku 1706. Vnuk František Karel z Mitrovic nechal postavit roku 1766 statek. Mitrovicové zde žili až do roku 1791. Místní pivovar byl v provozu do roku 1918. V roce 1892 získal panství Fridrich, hrabě Westphalen. Posledním majitelem byl jeho syn Otakar. Potom panství patřilo Antonínu Bullemu, textilnímu obchodníkovi. V červenci 1927 místo poničila velká povodeň na Slatinském potoce. Hrázděný dům č. 207 je památkově chráněn. Podle sčítání v roce 1921 měla obec 287 domů s 1087 obyvateli (1037 Němců, 39 Čechů, 2 židy a 9 cizinců). Kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený 1790 - 95 na návsi na místě starého kostela z roku 1623, který byl vypálen Švédy a znovu postaven 1656. V roce 1706 až 1813 zde sloužil nemocným špitál založený hrabětem Josefem Rudolfem ze Schönfeldu. Za pamětní deskou bylo v plechové kapsli zaletováno jeho srdce. Hrabě Otto z Westphalenu nechal špitál přestavět na útulek v roce 1909. Na místě staré fary stržené v roce 1715 byla o rok později postavena nová budova zvýšená 1896 o patro a zmodernizovaná. Kaple Panny Marie za kostelem při domě čp. 136 je výklenková, postavená 1840 mlynářským mistrem Ferdinandem Rosenkranzem na památku jeho čtyřleté dcery zemřelé na tuberkulózu. Kaple sv. Petra a Pavla při silnici před hraničním přechodem do NSR - stavba je z roku 1812. Kaple nad bývalou celnicí pod kopcem Špičák byla postavena v novogotickém slohu 1912. Kamenný kříž známý jako Walterkreuz nechal postavit západně od obce šenkýř Josef Walter z čp. 148 roku 1826 na pamět své dcery úkladně zavražděné 3. 6. 1823. Socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem je na soklu datována 1720. Byla restaurována roku 1967 a pak 1999 ak. sochařem M. Bílkem z Petrovic. Podle odborníků je to nyní nejkrásnější barokní socha našeho okresu. V roce 1945 bydlelo v Krásném Lese 1278 obyvatel ve 334 domech. Počet domů klesal. Byla zde škola, kino, knihovna, lékařská ordinace, spořitelna, 12 hostinců, 4 taneční sály, prodejny textilu, 3 řezníci, 3 pekaři a smíšené prodejny, hřiště...
Zajímavým místem Přírodního parku východní Krušné hory je zalesněný vrch Špičák (719 m). Stýkají se na něm horniny tří geologických dob. Nejstarší jsou ruly, na nich druhohorní pískovce a vrchol tvoří třetihorní čedič. Z vrcholu je krásný kruhový rozhled. Kdysi tu stávala turistická chata a kříž. V pískovcových skalkách je puklinová jeskyně, nechybí ani síť drobných voštin, které se vyskytují na poměrně velkých plochách. V okolí Špičáku najdeme arniku, koprník, hvozdík, někdy i upolín či kosatec sibiřský.