Dolní Zálezly
(Salesel) - 140 - 170 m n. m. - sídliště z mladší doby kamenné. Ves je zmíněna v zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1057. Královnou Gertrudou a Přemyslem Otakarem II. byla 1226 část vsi propůjčena klášteru v Doksanech; 1273 zde měl klášter právo lovu lososů; 1357 získal část vsi šlechtic Špik z Hradce, druhou rodina Styrfa z Dubic. Jiná část vsi ve vlastnictví doksanského kláštera přešla 1487 na pány z Koldic na Krupce. Roku 1578 město Ústí n. L. tento majetek koupilo včetně obce a 1610 ho prodalo Litoměřicím. V roce 1633 vedla přes ves pěší pošta z Prahy do Drážďan a zpět. Posel zde měl svůj domek. Od roku 1652 jezdil koňmo, 1752 jela pošta prvně jako dostavník. Zemská cesta nevedla po kopcích přes Stebno a Milbohov, ale přes ves při Labi. Pro svou teplou polohu a brzké jaro se nazývá České Merano. Dne 25. 4. 1815 shořelo ve vsi 13 domů. Původní kruhový půdorys byl změněn výstavbou železnice Praha - Drážďany (1847 - 50), kdy zmizela nejstarší část vsi. Nádražní budova je státem chráněnou kulturní památkou. Po vyčlenění vsi z okresu Litoměřice byla přejmenována na Dolní Zálezly na rozdíl od vsi stejného jména nad Velkým Březnem.
Kaple sv. Anny je barokní stavba z roku 1780. Dřevěná plastika sv. Anny byla uložena v Městském muzeu. Před kaplí stojí zvonička zvaná vidlák. Socha Ecce Homo - plastika Krista Trpitele - je datována 1820 a je chráněnou kulturní památkou. Ke jménu obce: 1341 Salesil, 1343 Zalesl - ves lidí zalezlých, obývající zastrčené místo.
Minulost se i zde prolíná se současností. Dolní Zálezly obdržely v červenci 1999 obecní vlajku a znak. V modrém štítě je stříbrné vlnité břevno s červeným vzhůru prohnutým lososem. Věřme, že jako se losos vrátil na obecní znak, vrátí se brzo i do řeky Labe, kde býval doma.