Bukovská hora (Zinkenstein) 684 m. Nejvyšší hora v celém polabském pásmu. Pokračování cesty z Vitína (zel. znač.), 2 km. Krásné partie s vyhlídkou na labský tok. Na vrcholu dřevěný pavilon, blízko pod ním (asi 30 kroků) ledová jeskyně, v níž se tvoří i v létě led. Stranou chýše s restaurací (od r. 1906). Vyhlídka velkolepá: Na jihovýchod Sedlo, Levín, Dokské rybníky, Bezděz, na jih údolí Křížového potoka (přes obce Zubrnice, Touchořiny), na Kalich, Dreiberg, Pannu, přes Richterstein na Říp a Labe u Roudnice, hřebeny Brdské a vrchy sázavské. Na jihozápad: značně vystupuje Dlouhý vrch, napravo Varhošť, Jedlová hora, Vysoký Ostrý, mezi nimi přes blízko položený Matzenstein viděti Milešovku a Kletečnou, zříceninu Kostomlaty a Bořen Bíliny. Na západ: Pod Ostrým město Ústí Marianskou horou, zrcadlo labské s Valtíři, Velikým a Malým Březnem, Neštěmice a Neštědice Kozím vrchem, Povrly, Roztoky. Přes Ústí teplický Zámecký vrch, Doubravskou horu, přes Povrly Blansko, pak rovina u Chlumu a hřbety Rudohoří (Nakléřovská kaplička, Kněžiště). Lidové pověsti opřádají Bukovskou horu skřítky, střežícími poklad, čerty, nočními myslivci a mnohými jinými.
Sestoupiti s Bukové hory možno buď touže cestou do stanice Leštiny (chceme-li pokračovati drahou k Levínu), neb k severových. a pak na jihozápad modře znač. cestou do Zubrnic (Saubernitz), anebo (hodláme-li se vrátit do Mal. Března) přes Vitín, odkud cestou žlutě znač. do Mal. Března, anebo konečně (pokračujeme-li v cestě k severu tokem Labe) z Vitína do Přerova (Pschüra či Pschira) cestou červeně znač. nebo přímo z Bukovské hory rovněž červ. znač. cestou do Přední Lhoty a pak do Těchlovic.