U obce bylo odkryto slovanské pohřebiště z 10. - 11. století, název místa je tedy příhodný. Na pohlednici vidíme náves se zděnými domy z konce 18. století, některé ještě mají deštěné štíny. Kaplička byla postavena po r. 1800, před ní stojí barokní Kalvárie. Vesnicí procházela stará cesta z Prahy k Teplicím, upravená při výstavbě císařských silnic v 18. století. (po r. 1905)

Žalany (Schallan) - 237 m n. m. - Dokladů o pravěkém osídlení a životě se zde našlo nemalé množství a relikty po keltské kultuře byly objeveny jak v Žalanech, tak i v sousedních Sezemicích. Historik Jaroslav František Urban (* 2. 4. 1889 ve Vřeskovicích u Přeštic - † 21. 7. 1960 v Nepomuku) ve své Severočeské historii píše: „Našla se tu spousta rozbitých popelnic s jednoduchými ozdobami a mnoho kamenných nástrojů z doby železné.“ Archeologové tu nalezli nejen sídliště s objekty z mladší doby halštatské, ale i slovanské pohřebiště z 10. - 11. století s hroby buď bez výbavy či s přídavky v podobě prstenů, záušnic, skleněných nebo jantarových perel, i nádoby. První písemná zmínka pochází však z r. 1400 a v r. 1561 je uváděno 18 sedláků. V r. 1567 se zde narodil kalvinistický kněz Havel Žalanský zvaný Phaeton a prožil tu i dětství. Ve 24ti letech byl ověnčen bakalaureátem svobodných umění a posléze se věnoval povolání duchovního, vyznávaje kalvinistické učení. K r. 1600 je připomínán jako farář v Ledči (nad Sázavou), pak od 1602 působí u svaté Barbory v Kutné Hoře a na závěr svého, na tehdejší dobu nikoli krátkého života, zakotvil u svatého Jiljí na Starém Městě v Praze. Později onemocněl dnou a v pohnutém roce 1621 zemřel (10. 3.) Havel dle všeho nezastával umírněné kalvinistické názory. Byl podobně „naladěn“ jako jeho jezuitští protivníci. Tolerance mu zřejmě „nevoněla“ a na škále „radikálnosti“ patřil k těm „vyhraněnějším“. Dokládá to jeho plodná literární produkce. Nejenže byl znamenitým kazatelem - a to i v Kapli betlémské - ale také činným spisovatelem. V letech 1606 - 1620 napsal kolem 34 nábožensko-vzdělávacích knížek (většinou kázání). Obsahem bylo moralizování obvyklého formátu a kritika tehdejších poměrů. Ve svých spisech útočí na dogmata katolické víry - transsubstanciaci, ctění svatých a obrazů svatých, neomylnost církve a jiné „veliké bludy modlářské“. Křísí rovněž a obhajuje památku Husa a Jeronýma, jež nazývá mučedníky. Mimochodem - všechny jeho spisy byly v pobělohorském období „temna“ zapsány na „indexu“ pátera KoniášeKlíč kacířské bludy k rozpoznání odemykající, k vykořenění zamykající“ a při jejich ničení a pálení se zpíval popěvek: „Hořiž, hořiž, Jene Huse, ať nehoří naše duše, hořiž, i ty Havle Žalanský, zasloužil bys dvě mastné facky.“ V r. 1646 řádil v Žalanech, Bořislavi, Rtyni a Malhosticích silný orkán a nečas a učinil z krajiny spoušť. R. 1689 nechal postavit žalanský sedlák Jan Svoboda na své náklady na žalanské návsi kapli. Malá stavba se však nedochovala - byla zbořena v 19. století, nahrazena velkou kaplí sv. Fabiána a Šebestiána. Nádherná statue Vítězného Spasitele, která se tyčí uprostřed návsi, je pravděpodobně nejstarší dochovanou památkou. Nechal ji vyhotovit Jan Richter, obyvatel Žalan, 25. května 1695 - jak se může kdokoli přesvědčit četbou nápisu na soklu. Léta Páně 1852 byla přenesena ze Žalan na křižovatku státní silnice a cesty do Lelova. Po necelých 150ti letech byla obecním úřadem opět přenesena na náves, nákladně a kvalitně opravena a nyní náves opět zdobí.
Po 1. světové válce přišla na Teplicko velká skupina ortodoxních Židů - uprchlíků z východní Evropy, kteří se tu usadili. V roce 1932 čítala Židovská náboženská obec v Teplicích kolem 5.000 osob. Její obvod tvořily kromě Teplic a části Trnovan obce Bořislav, Rtyně nad Bílinou, Kladruby, Újezdeček, Žalany, Řetenice, Hudcov, Bystřany, Duchcov, Ledvice, Libkovice, Lahošť, Mariánské Radčice, Jeníkov, Oldřichov a Zabrušany. Ke dni 28. 8. 2006 v Žalanech žilo 484 obyvatel.