Záběr na povrchový důl Hermann v těsné blízkosti zabrušanských domů byl pořízen v r. 1908 nebo 1909 před demolicí obce. Nové Zabrušany stojí u slovanského hradiště, vybudovaného na konci 8. nebo na začátku 9. stol. jako středisko kmene Lemúzů, ztotožňovaných s pozdějšími Běliňany. V 10. stol. po vzniku přemyslovského hradu v Bílině ztratily Zabrušany svůj význam, ale nadále chránily cestu z Krušných hor k Bílině. Hradiště zaniklo patrně v r. 1040 při vpádu vojska Jindřicha III. do Čech. Z raně středověké osady zemědělců u hradiště vznikla ves Zabrušany s tvrzí, jejíž držitelé byli leníky hradu Rýzmburka.


Náves se školou a zemědělské usedlosti zaniklé vesnice Zabrušany. Drážďanský podnikatel Richard Baldauf a teplický Hermann Rudolf otevřeli v r. 1891 u Zabrušan důl Hermann. Když se v r. 1908 začalo u vesnice těžit lomovým způsobem, těžaři obec vykoupili a zbourali. Nové Zabrušany byly postaveny o pár set metrů dále, pod slovanským hradištěm. (kol. r. 1908)

Zabrušany
(Sobrusan) - 218 m n. m. - Původně zemědělská obec, která se však postupem času stala převážně průmyslovou (hnědé uhlí, písek, červená hlína, čedič, červený kámen protkán šedými nebo bílými žilkami), se nachází v historicky velmi zajímavé lokalitě; v 8. - 12. stol. opevněné hradiště položené na ostrožně v nadmořské výšce 230 m, přibližně ve středu údolí mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Bylo chráněno okolním bažinatým terénem a v době osídlení - na západní a východní a hlavně severní straně - terasovitě upravenými svahy opatřenými i palisádou. V blízkosti protékaly 2 potoky, nyní po regulaci zřízena vodní nádrž Všechlapy (asi 500 m od hradiště). Hradiště patří svým nálezovým fondem k výjimečným slovanským místům v severozápadních Čechách (zlomky skla, železných předmětů, kulaté hliněné přívěsky a fragmenty hliněných perel; dále nález mohyly kněžny se zlatými a stříbrnými šperky byzantského rázu). Osídlení je doloženo na počátku 9. nebo již konci 8. stol. jako jediné z celé této západní oblasti. První písemné zmínky lze nalézt v historických pramenech z 13. stol., kde jsou zmiňovány jako sídlo Jaroslava ze Zabrušan (Zabrussan) (1207 - 09). 1899Od tohoto období je obec spjata s rodem Noslinů (Nöslů), zemského rodu ze Všechlap, rodem Valdštejnů a dalšími. Ve 14. stol. je ve Všechlapech vladycký statek, ze kterého pocházejí vladykové ze Všechlap Mikuláš (Niklas) Všechlap, připomínán 1406 na Všechlapech a Strakách. Mikuláš získává v r. 1414 Zabrušany a stává se zakladatelem rodu Zabrušanských ze Všechlap. V r. 1425 jmenuje v Zabrušanech nového faráře. Jindřich Zabrušanský, syn Mikuláše, drží Zabrušany r. 1454. S bratrem jsou v r. 1414 leníci hradu Rýzmburku, Markéta dcera Mikuláše od 4. 9. 1427 opatkou v teplickém klášteře. Později se statek dělí a polovina připojuje k Želenkám, které Zabrušanští též vlastní. Zábrušští ze Všechlap - Zabrušanští - severočeský vladycký rod připomínaný v 15. a 16. stol. Přídomek mají dle Všechlap u Duchcova a jméno dle Zabrušan, které drží v 16. stol. Všechlapští byli stejného rodu a erbu se Zabrušanskými. R. 1564 obdržel Slavibor Zabruský ze Všechlap šlechtictví. Největší rozmach Zabrušany zaznamenaly v 18. stol., byl zde hrabětem Jeronýmem Josefem z Valdštejna postaven filiální kostel Šimona a Judy (1723 - 1728). Přifařeny k němu byly vsi Všechlapy, Želénky, Straky a Štěrbina. Obec se rozkládá na hnědouhelném útvaru, takže koncem 19. a počátkem 20. stol. byly původní Zabrušany z důvodů důlní činnosti likvidovány. Velice zajímavý přístup k zachování osídlení v lokalitě zvolili podnikatelé R. Baldouf a H. Rudolf, kteří ves vykoupili a již koncem 19. stol. byla postupně nově budována přímo pod valy slovanského hradiště. Do nových Zabrušan se obyvatelé stěhovali již v r. 1901. Původní místní hřbitov a kostel byly do nových Zabrušan přemísťovány již koncem 19. stol. Nový kostel je věrnou kopií starého barokního. V r. 1880 zde žilo 1.184 a v r. 1930 již 3.222 obyvatel. Pro českou menšinu zde byla v r. 1921 zřízena škola. V l. 1900 - 50 patřily do duchcovského okresu. Od r. 1961 jsou obcí okresu teplického. Součástí Zabrušan jsou osady Všechlapy, Želénky, Strakv a Štěrbina. K dalším historicky zajímavým objektům patří kaplička Svatého Antoníčka z r. 1728, most přes potok Bouřlivec z 18. stol. a statek Želénky (vstupní brána z 18. stol.)
Ottova encyklopedie z 1. 1. 1908: Zabrušany (Sobrusan), ves v Čechách, hejtm., okr., fara a pš. Duchcov; 72 d., 5 obyv. č., 787 n. (1900), fil. kostel 4tř. šk., popl. dvůr, hnědouhel. doly, 2 cihelny a mlýn.

Pohled z jihu na staré Zabrušany zabírá též barokní kostel svatých apoštolů Šimona a Judy, postavený v l. 1723 - 28. Byl rozebrán a znovu zbudován v r. 1910 v nově postavené obci. V popředí jsou budovy dolu Hermann, který všechno způsobil. (pošt. razítko z r. 1912)