náves
Vrchoslav je dnes součástí Krupky, ale ještě v první polovině 20. století bývala samostatnou zemědělskou obcí s typickou návsí, ozdobenou kašnou a klasicistní kapličkou sv. Antonína z roku 1830, zbořenou v 70. letech 20. století.

Vrchoslav (Rosenthal) - První zpráva o obci se objevila v roce 1463. Místní název je odvozen od osobního jména Vrchoslav. Obyvatelé provozovali převážně zemědělství, Vrchoslavští ovšem se podíleli i na dolování.
Po revoluci roku 1848 bylo zrušeno vrchnostenské zřízení a postupně nahrazeno státní správou a samosprávou, vzniklo obecní zastupitelstvo v čele se starostou. Krupka, Horní Krupka, Vrchoslav a Fojtovice patřily do teplického soudního a politického okresu, naproti tomu Bohosudov, Modlany, Unčín, Habartice a MaršovTerezínem (vznikl na konci 18. století) do politického okresu Ústí nad Labem a soudního okresu chabařovického. O své se již naplno hlásil průmyslový převrat, obec stavebně splynula s Krupkou a na jejích pozemcích se objevily šachty, vápenky a několik továren. Otevření důležité železnice Ústí - Teplice v roce 1858 umožnilo rozvoj průmyslového a důlního podnikání. V roce 1871 byla dokončena trať duchcovsko-podmokelská. V okolí začaly vznikat nové uhelné doly. Rozvoj průmyslu a vznik nových pracovních příležitostí přitahoval nové osídlence, kteří se usazovali v Bohosudově, Maršově, Terezíně, Unčíně, Horní Krupce a Vrchoslavi. V roce 1880 v obci žilo 515 osob a v roce 1921 již 666. Koncem 90. let byl vybudován vodovod pro Krupku, Vrchoslav, Unčín a Bohosudov. V roce 1910 byla ve Vrchoslavi založena firma Gebhard & Rahm vyrábějící šrouby, matice a tažný drát (byla znárodněna již v roce 1945).
V průběhu dlouhých poválečných let docházelo k častým správním změnám. Od roku 1950 přešly všechny obce, které jsou dnes součástí města Krupky, pod okres Teplice. V tomto roce se mimo to sloučily Fojtovice, Habartice a Mohelnice s Horní Krupkou (Habartice a Mohelnice pak v 50tých letech zanikly), Vrchoslav se připojila ke Krupce, Nové Modlany k Bohosudovu a Maršov k Unčínu.
V roce 1949 došlo k objevení fluoritového ložiska. Vrchoslavský fluoritový revír se nachází na jihovýchodním svahu vrchu Preiselberg (Preißelsberg) a je vázán zejména na křemenný porfýr. V letech 1951 až 1952 probíhala otvírka ložiska a již v roce 1952 začala první těžba. Průzkumnými pracemi bylo rozlišeno celkem 8 fluoritových žil, charakteristických mocností do 1 m, avšak vždy s vysokými obsahy fluoritu v žilovině. Žilná výplň byla tvořena zejména fluoritem, křemenem, hematitovým křemenem a v menší míře barytem. V podřadné míře se tu vyskytovala také řada dalších minerálů. Celkem zde bylo otevřeno 8 štol a několik slepých hloubení. Ložisko bylo vytěženo po úroveň patra - 200 m pod povrchem. Jelikož nebyly ověřeny žádné nové těžitelné zásoby, došlo koncem roku 1968 k dotěžení poslední rudy a v průběhu roku 1969 k likvidaci ložiska. Celkem zde bylo vyraženo 13.259 běžných metrů chodeb a vytěženo 320,1 tisíc tun fluoritové rudy. Lokalita poskytovala jedny z největších krystalovaných ukázek fluoritu u nás. Převládajícím tvarem krystalů byla krychle s maximální délkou hran až okolo 15 cm. Dnes je pohyb v opuštěném dole 5. květen na mnoha místech nebezpečný, hlavně ve vyrubaných dobývkách, které vycházejí na mnoha místech na den. Délka hlavní štoly je 2,5 km.

Pohlednice Miltovy restaurace ve Vrchoslavi je pozoruhodným dokumentem doby dvojjazyčného osídlení, promyšlené reklamní akce pana hostinského a velkolepé snahy teplického pivovaru propagovat své dobré pivo.

Ani zahradní restaurace ve Vrchoslavi neopomněla při své reklamní akci zdůraznit, že leží na úpatí Krušných hor. Během fotografování se jako stafáž uplatnila celá rodina pana hostinského včetně služebných a personálu restaurace.