Obec Vilejšov mívala pouze 48 domů a 107 německých obyvatel. Uprostřed bývala kaplička, ale vše (kromě křížku na rozcestí) zaniklo v důsledku budování vodního díla ve Flájích r. 1955.

Vilejšov (Willersdorf) - Stával při cestě z Pastvin na Dlouhou Louku nedaleko obce Fláje. Vedla odtud také stezka Domaslavickým údolím přes Vrch tří pánů, z hor do Domaslavic, Křižanova, Hrobu a dále do Teplic. Či naopak přes Vilejšov na Mackov a saský Rechenburg. První historicky známá zpráva pochází z r. 1787, ves ale byla určitě mnohem starší. V análech je uváděn pod dvěma názvy jako Dorf Willerstorff a Willersdorf, či Neudorf nyní Nová ves u Duchcova. Jde však o jednu obec, která byla pravděpodobně rozdělena na 2 části, jedna byla vedena jako samota a patřila k Novému Městu a druhá se stala osadou obce Fláje. Duchcov je zde zmiňován proto, že Vilejšov patřil na počátku 20. stol. pod hejtmanství a okres Duchcov. Tereziánský katastr uvádí 22 hospodářů, mlýn o jednom kole na nestálé vodě, zmiňován je i forman. V r. 1757 patřil Vilejšov pod panství Duchcov, Záluží a Horní Litvínov. V r. 1900 zde bylo 52 domů a 239 obyvatel, pošta a fara se nacházela ve Flájích. V r. 1921 tu ve 46ti domech žilo 200 obyvatel. Když došlo ve 20. stol. k odsunu původních obyvatel, stal se Vilejšov chatovou osadou, pak se ale začalo s výstavbou vodní nádrže Fláje a z hygienických důvodů musel být zrušen. Osada definitivně zanikla v r. 1960. Z Vilejšova dnes již takřka nic nezbylo, pouze 1 stodola, stojící nedaleko silnice z Dlouhé Louky do Flájí. Turistické značení na místo obce upozorňuje, ale do jejího bývalého centra se musí po žluté ještě asi 1 km přes potok malou stezkou pro pěší. U potoka jsou patrné pouze zarostlé zbytky základů stavení a o přítomnosti lidí svědčí obecní rybník s rozpadajícím se náhonem zvolna zarůstající travou. Na křižovatce Fláje, Mackov a Vilejšov, byla v pátek 28. 4. 2000 dokončena obnova drobné památky pocházející z r. 1809 - vilejšovského kříže. Zajišťovala ji Krusnohorská iniciativa ve spolupráci s městem Osek. Podařilo se tak zachránit jednu z drobných opomenutých památek v Krušných horách, které se z cest a vesnic v posledních desetiletích téměř vytratily. V úterý 21. 6. 2000 se u něj sešlo 150 rodáků. Připomněli si, odkud pocházejí, vrátili se do míst, kde se mnozí narodili, chodili do školy a na bohoslužby v kostele ve Flájích. Prohlédli si okolí a mladší pamětníci podrobně líčili, kde kdo žil, kde která budova stávala a jiné podrobnosti, které jim zůstaly v paměti. U kříže jim požehnal v české a německé řeči generální vikář litoměřické diecéze Mons. Havelka, za přítomnosti arciděkana litvínovské římskokatolické farnosti Oldřicha Vindušky. Setkání vyvrcholilo v Českém Jiřetíně účastí přítomných na mši v kostele Sv. Jana Křtitele, který sem byl přesunut z Flájí. Konala se též v českém a německém jazyce.