Soběchleby (Sobochleben) - Původně samostatná obec ležící na úpatí Krušných hor, první zmínka pochází z r. 1325, kdy náležely panství kyšpersko-soběchlebskému. Již na konci 14. stol. mohly zdejší děti navštěvovat latinskou školu v Krupce. Po husitských válkách Krupka koupila hrad Kyšperk i s panstvím. Ten však r. 1526 vyhořel a střediskem se staly Soběchleby.
Když Rudolf II. panství rozprodával a novými majiteli se r. 1579 stali protestantští Kekulové ze Strakonic, odebral císař bohosudovský kostelík a kostel Všech svatých i s klášterem v Krupce z jejich moci a udělil je v r. 1584 katolickému šlechtici Jiřímu mladšímu z Lobkovic. Ten dal kostelík opravit, obehnat zdí a sedmi kaplemi. Ustanovil i zvláštního kněze. Jeho nástupce, Jiří starší z Lobkovic, založil v Chomutově jezuitskou kolej a věnoval jí bohosudovský i krupský kostel a klášter. Darovacím aktem dostali jezuité Šejnov. Již ale 1. června 1618 byli vypovězeni a majetek byl prodán. Porážka na Bílé hoře však již 2. června 1621 vrátila jezuity zpět. Kekulův majetek byl konfiskován a rozprodán. R. 1622 se majitelem stal svobodný pán Alexandr Regnier z Bleileben na Soběchlebech a 24. 4. 1665 připadl jeho choti - Anně Marii Regnierové, oba věrní a pevní katolíci. Po smrti manžela a syna odkázala paní z Bleileben veškerý svůj majetek - Soběchleby s tvrzí a dvorem, vsi Modlany, Šejnov, Bohosudov, Unčín a Maršov bohosudovskému kostelu. Jezuité z něho zřídili nadaci, kterou podporovali svou misijní činnost, ale hlavně z jejích výnosů založili r. 1679 gymnázium. Hospodářským základem misijních úspěchů jezuitů bylo úspěšné hospodaření na soběchlebském panství. Při jeho vedení se pokoušeli zvyšovat výnosy i novými způsoby. V r. 1684 zřídili v Soběchlebech první koncentrovanou manufakturu v Čechách na výrobu sukna a různých vlněných látek, závojů, tkalounů, port, lněných šňůr ap. V nově postavených budovách zaměstnávali námezdní pracovníky. Rukodílna však neprosperovala, a proto byla r. 1686 pronajata jakémusi Johannu Danieli Croffovi z Drážďan, který v r. 1688 zbankrotoval. Činnost soběchlebské nadace ovšem zdárně pokračovala. Když v r. 1769 vyhořela jezuitská rezidence, nečinilo postiženým problém ji v r. 1773 znovu postavit a rozšířit. Málokdo však v té době tušil, jaká jezuity postihne pohroma. V r. 1773 byl řád zrušen a s ním skončila na dlouhou dobu i činnost bohosudovského gymnázia.
Ve dnech 29. a 30. srpna 1813 proběhla u nedalekého ChlumcePřestanova bitva, v níž byl poražen sbor napoleonského generála D. Vandamma, který se pokoušel proniknout do Čech. Předtím prý obhlížel situaci sám císař Napoleon, když navštívil horské Habartice. Francouzi museli ustoupit zpátky do Saska. Bohosudov byl vypleněn vítěznými spojenci. Současně byla zničena tvrz v Soběchlebech a správa panství se pak přenesla do Bohosudova. Bitvu a desetitisíce padlých připomíná několik pomníků v okolí, nedaleko Soběchleb stojí ruský památník odhalený za přítomnosti panovníků Ruska, Rakouska a Pruska v r. 1835.
Dnes jsou Soběchleby součástí Krupky, zahrnuje v sobě další, původně samostatné obce a osady Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Nové Modlany, horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku.