Ve starých urbářích je ves jmenována jako Bohosudov, Bausadov či Bohusudov, německy Weisskirchlitz. František Palacký omylem přiřkl název Bohosudov obci německy zvané Mariaschein, zatímco zatím co skutečnému Bohosudovu přidělil jméno Novosedlice, snad podle zaniklé vsi Novosedly. Starý Bohosudov, čili dnešní Novosedlice, je uváděn jako farní ves v r. 1352, kostel sv. Valentina se poprvé jmenuje k r. 1384. Dnešní kostel postavil v l. 1710 - 1711 panský stavitel Christian Lagler z Teplic. Na pouť ke sv. Valentinu, ochránci proti krčním nemocem a dobytčímu moru, chodívali venkované z dalekého okolí vyprosit si přímluvu pro svou rodinu a statek. V Novosedlicích se dlouho udržoval zvyk péci na den sv. Valentina preclíčky, prý na památku odvrácení morové epidemie. (pošt. razítko z r. 1901)
mlýny
V Novosedlicích na potoku Bystřice stávalo pět mlýnů. Starobylý Švýcarský mlýn s výletní restaurací tvořil součást krásně upraveného parku Louisiny skály. Přírodní park pojmenovaný podle pruské kněžny Louisy Radziwillové, rozené Clary-Aldringenové, patřil mezi nejkrásnější místa v celém okolí, a v první polovině 19. století k němu denně přijížděly kočáry s výletníky z Teplic. V 90. letech 19. století už byl park zarostlý a jen výletní restaurace ve mlýně připomínala jeho dřívější slávu. Vedle mlýna vznikla v r. 1909 továrna na margarín. Niehselův mlýn byl jedním z prvních, které na Teplicku zavedly parní pohon. (před r. 1905)

Novosedlice (Weisskirchlitz) - 261 m n. m. - O Novosedlicích se vyskytuje bájná zmínka již z roku 1126 v souvislosti s dvorcem Novosedským. Ves potom vznikala postupně na pravém břehu potoka Bystřice. V nejstarších záznamech je ovšem ves nazývána jako Bausandof či Bohosudov, německy Weisskirchlitz. Roku 1352 se o starém Bohosudovu, neboli dnešních Novosedlicích, píše jako o farní vsi. O starém kostele sv. Valentina se poprvé dozvídáme roku 1384, avšak dnešní pozoruhodný kostel z let 1710 až 1711 je dílem panského stavitele Christiana LagleraTeplic.
V Novosedlicích na potoku Bystřice stávalo pět mlýnů. Starobylý Švýcarský mlýn s výletní restaurací pak tvořil součást jedinečně upraveného parku Louisy Radziwillové, pocházející z teplického rodu Clary-Aldringenů, patřil mezi nejkrásnější romantická místa v celém okolí a v době největšího rozmachu teplického lázeňství po skončení napoleonských válek k němu denně přijížděly kočáry s výletníky z Teplic. Koncem 19. století však už byl park zarostlý a poněkud zanedbaný, takže jen výletní restaurace ve mlýně připomínala jeho dřívější slávu.
V polovině 19. století měly Novosedlice kolem třiadvaceti domů se 124 obyvateli. Tou dobou měla ves ještě především zemědělský charakter a žili zde vedle sebe lidé národnosti české a německé. V roce 1853 tady vzniká papírna Purkert a později se začíná prosazovat i další průmysl. Továrna na umělé tuky, výroba kuchyňského náčiní, cihelna i továrna na výrobu brašen a kabelek. Další pokrok přináší vybudování železniční tratě, tzv. Duchcovsko-podmokelské dráhy v roce 1871. Zastávka vlaků ovšem zpočátku v Novosedlicích nebyla žádná, byla zřízena až teprve v roce 1895. Do té doby museli chodit lidé z Novosedlic na vlaky až do Vrchoslavi nebo k nádraží Lesní brána, třebaže trať procházela přímo obcí. K dalšímu rozvoji obce přispělo otevření nové školy, první vodovod a také veřejné osvětlení. Nezanedbatelnou událostí pro Novosedlice byla také stavba elektrické úzkorozchodné dráhy z Teplic přes Novosedlice do Pozorky a Dubí, která zahájila svůj atraktivní provoz v roce 1895, čímž bylo vytvořeno výhodné příměstské dopravní spojení jednak do Trnovan a Teplic, ale i do dalších obcí směrem na severozápad. Po roce 1945 se obec rekrutuje především z průmyslového dělnictva, ale částečně stále také ze zemědělců. V roce 1947, kdy vznikal plán vytvořit tzv. "velké Teplice" se Novosedlice stávají dočasně částí okresního města - Teplice 5. Toto uspořádání však roku 1954 zaniká a dochází znovu k osamostatnění.
Ale i samostatná obec v těsné blízkosti města mohla dál využívat přednosti městské dopravy - do roku 1959 původními tramvajemi, dále autobusy a od roku 1962 také trolejbusy, které umožňovaly přímé spojení do Trnovan. Tak tomu bylo více než tři desetiletí, ovšem vzhledem k tomu, že se obec později neshodla s Teplicemi na konstruktivním spolufinancování, byla trolejbusová doprava vzhledem k nevyhovující přestárlé trolejové trati do Novosedlic k 31. 12. 1995 zrušena. I nyní však mají zdejší občané možnost využívat k cestování autobusové linky MHD. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 2193 obyvatel.
Pamětihodnosti: Kostel svatého Valentina, Boží muka u hřbitovní zdi.

Restaurace U Zastávky (Zur Haltestelle) - V 70. letech 19. století měly Novosedlice pouhých 363 obyvatel. V té době tu byly mlýny, cihelny, doly a Pukertova papírna, přeložená sem v r. 1852 z Dubí, která zaměstnávala 200 dělníků. Hlavním zdrojem obživy většiny obyvatel bylo zemědělství a také pašování zboží všeho druhu, jak tvrdí ve své knížce starosta Novosedlic Josef Nake. Rozvoj Novosedlic podstatnou měrou ovlivnily dopravní poměry a intenzivní vrůst průmyslu a dolů v okolních místech, takže do r. 1910 stoupl počet obyvatel na 4842 osob. (pošt. razítko z r. 1905)
Restaurace U Zastávky (Restaurant Zur Haltestelle)železniční zastávka
Novosedlice leží u silnice z Teplic do Dubí, prochází jimi dalších pět silnic a přímo středem obce vede Duchcovsko-podmokelská dráha, postavená v r. 1871. Zastávku tu ale zřídili až v r. 1895, do té doby museli Novosedličtí chodit na vlak do Vrchoslavi, nebo k nádraží Lesní brána. Od r. 1895 procházela Novosedlicemi také linka elektrické malodráhy z Teplic do Dubí. (pošt. razítko z r. 1912?)