Maršov (Marschen) - 252 m n. m. - Název značí ves Marešovu (podobně jako Unčín ves Unkovu), která existovala již v předhusitské době. V roce 1335 náležela panství kyšpersko-soběchlebskému, roku 1622 byl jejím majitelem svobodný pán Alexandr Regnier z Bleileben na Soběchlebech a 24. 4. 1665 připadla jeho choti - vdově Anně Marii Regnierové. Po smrti manžela a syna odkázala paní z Bleileben veškerý svůj majetek - Soběchleby s tvrzí a dvorem, vsi Modlany, Šejnov, Bohosudov, Unčín a Maršov bohosudovskému kostelu. V roce 1654 žilo v Maršově ve 14 domech (z toho 2 neobydlené) 13 malorolníků a 1 sedlák, v roce 1727 měla obec 26 domů a v roce 1887 již 77 domů s 630 obyvateli.
Po revoluci roku 1848 bylo zrušeno vrchnostenské zřízení a postupně nahrazeno státní správou a samosprávou, vzniklo obecní zastupitelstvo v čele se starostou. Krupka, Horní Krupka, Vrchoslav a Fojtovice patřily do teplického soudního a politického okresu, naproti tomu Bohosudov, Modlany, Unčín, Habartice a Maršov s Terezínem (vznikl na konci 18. století) do politického okresu Ústí nad Labem a soudního okresu chabařovického. Rozvoj průmyslu a vznik nových pracovních příležitostí přitahoval nové osídlence, kteří se usazovali v Bohosudově, Maršově, Terezíně, Unčíně, Horní Krupce a Vrchoslavi. Výrazně vzrostl počet obyvatel všech okolních obcí, stagnovala pouze Krupka. V roce 1880 žilo v Maršově s Terezínem (1923 se sloučily) 1.314 obyvatel.
V průběhu dlouhých poválečných let docházelo k častým správním změnám. Od roku 1950 přešly všechny obce, které jsou dnes součástí města Krupky, pod okres Teplice. V tomto roce se mimo to sloučily Fojtovice, Habartice a Mohelnice s Horní Krupkou (Habartice a Mohelnice pak v 50tých letech zanikly), Vrchoslav se připojila ke Krupce, Nové Modlany k Bohosudovu a Maršov k Unčínu.