"Vysoko v horách, blízko už hřebene horského, stihneme Horní Krupku, jež chráněna jsouc hřebenem horským před nárazy ostrého větru severního, má podnebí sice studené, ale přece takové, že tu dozrává ovoce a na polích, pracně obdělávaných daří se oves, žito a brambory." (Jar. Fr. Urban, Potulky Teplickem, 1928) (před r. 1900)

Horní Krupka, rozložená při hlavní silnici a po celém svahu táhlého kopce pod Komáří vížkou, již minimálně od roku 1416, je vedle Mikulova jednou z mála zachovalých vesnic tohoto typu v Krušných horách.


Horní Krupka
(Obergraupen) - Od pověstné Komáří Vížky k jihu vede klikatá silnice hlubokou a úzkou prorvou k úpatí hor, toť průsmyk Krupecký, nazvaný tak dle starožitného města horního. Horní Krupka byla založena jako hornické sídliště ve 14. století. Na svazích se dosud rýsují stopy po důlní činnosti, na pohlednici je zřetelná velká halda pod lesem, patřila k šachtě Am drei Mücheln (pošt. razítko z r. 1906).
V roce 1812 tu spatřil světlo světa Ferdinand Arlt (1812 - 1887), zakladatel moderního očního lékařství. Vystudoval lékařskou fakultu na pražské universitě a působil jako profesor na universitě ve Vídni.
Po revoluci roku 1848 bylo zrušeno vrchnostenské zřízení a postupně nahrazeno státní správou a samosprávou. Vzniklo obecní zastupitelstvo v čele se starostou. Krupka, Horní Krupka, Vrchoslav a Fojtovice patřily do teplického soudního a politického okresu, naproti tomu Bohosudov, Modlany, Unčín, Habartice a MaršovTerezínem (vznikl na konci 18. století) do politického okresu Ústí nad Labem a soudního okresu chabařovického. Rozvoj průmyslu a vznik nových pracovních příležitostí přitahoval nové osídlence, kteří se usazovali v Bohosudově, Maršově, Terezíně, Unčíně, Horní Krupce a Vrchoslavi. V roce 1880 žilo v původně samostatné obci 117 osob a v roce 1921 již 424.
Během 2. světové války, po okupaci pohraničí muselo odejít z Krupky a Bohosudova do vnitrozemí skoro 900 Čechů. Nacistická správa vše podřídila válečnému úsilí. Ze zrušeného bohosudovského gymnázia se stala policejní kasárna. Opět se začal těžit cín a wolfram. Budovaly se zajatecké a pracovní tábory. V Krupce, Horní Krupce, Bohosudově byli internováni Rusové, Ukrajinci, Francouzi, Chorvati, Italové a Holanďané.
Dnešní Krupka převzala název starého historického horního městečka a zahrnuje v sobě další, původně samostatné obce a osady Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany a horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku.

Hostinec U Slunce stojí u silnice z Krupky, prodloužené v r. 1859 k Fojtovicím. Před hostincem vyúsťuje také pěší krkolomná cesta z Krupky, po níž dříve horníci dennodenně chodívali do práce. (před r. 1905)

Horní Krupka je rodištěm Ferdinanda Arlta (1812 - 1887), profesora očního lékařství na vídeňské univerzitě a vynikajícího očního chirurga. Narodil se v chudé rodině důlního kováře a jen s obtížemi vystudoval. V Horní Krupce tehdy nebyla škola a malý chlapec musel docházet až do Novosedlic. Škola v Horní Krupce vznikla až v r. 1870 právě zásluhou profesora Artla, který na ni poskytl finanční prostředky. Za své zásluhy o rozvoj očního lékařství byl dr. Arlt povýšen do šlechtického stavu a jako připomínku svého původu si vybral přídomek z Bergschmiedu. Protáhlé hrázděné stavení v popředí na pohlednici je jeho rodný dům. (pošt. razítko z r. 1927)