Bílý Újezd
(Weiß Augezd, Weiss Aujezd) - K obci patřily ještě osady Hrušovka, Kletečná a Zbožná. Leží pod severovýchodním svahem Liščího vrchu (432 m), při silnici z Velemína do Radejčína. Při této silnici se nachází také Hrušovka a Kletečná. Původně se Bílý Újezd jmenoval jen Újezd nebo Újezd pod Vostrým, protože patřil vladycké rodině, která sídlila na hradě Vostrý. Újezd znamenalo ohraničení určitého území. Je to ryze české jméno, neboť Újezdů je v Čechách přes 60, zatímco v Německu se Aujezd nejmenuje ani jedna obec. Byl kmenovým sídlem vladycké rodiny, ke které náleželi bratři Přeslav z Újezda a na Veselí a Bojslav z Újezda a na Žernosekách, v jejich predikátech se první historické zmínky objevují již v r. 1267. Původní tvrz zřejmě v podobě jednoduché věžovité stavby stávala pravděpodobně v místech nynější myslivny, na nejvyšším místě vyvýšeniny jihozápadně od dnešní mladší dvoukřídlé stavby, ale asi již v průběhu 15. století zanikla. V letech 1397 - 1408 byla v držení Buška Kaplíře ze Sulevic. Kaplířové založili po r. 1433 i blízký hrad Ostrý nad Milešovem. V letech 1474 - 86 se po Újezdu píše Kamarét Kaplíř ze Sulevic, který jej r. 1505 předal jako věno své dceři Martě, manželce Jindřicha Vencelíka z Vrchovišť. Ten ale zboží již r. 1508 prodal Albrechtu z Kolovrat, v jehož poslední vůli odkazující Újezd Janu a Bernartovi z Valdštejna je popisována újezdská tvrz s vodním příkopem a k ní patřící pivovar se sladovnou a hospodářský dvůr, ovocná zahrada a chmelnice. Kolem r. 1500 zde žilo 10 usedlíků, kteří museli vykonávat robotu při drhání lnu, na vinici, chmelnici a na lukách. Od prosince 1533 přešla dědictvím na pana Jana staršího z Valdštejna, r. 1565 byla prodána Janem mladším spolu s jiným zbožím Janu Černínovi z Chudenic. Majetkem Černínů zůstal Újezd téměř celé století. V 17. století byl připojen k lovosickému panství a přestal být využíván jako panské sídlo. Pojmenování Bílý Újezd se poprvé vyskytuje v r. 1700. Od r. 1783 patřil i s osadami Schwarzenbergům. V r. 1908 byl v Újezdě a v Hrušovce vybudován vodovod. V lednu 1948 bylo v obci a osadách 33 koní, 174 kusů hovězího dobytka, z toho 93 krav, 166 prasat, 6 ovcí, 26 koz, 782 slepic, 38 krůt a 38 včelstev. Obilí se sekalo kosou, protože nikdo nevlastnil traktor. Dnešní tvrz tvoří 2 patrové pozdně gotické paláce z počátku 16. století, spojené v renesanci mezilehlou vstupní budovou, jejíž fasádu dosud zdobí zbytky psaníčkových sgrafit. V přízemí východního paláce se dochovalo původní trojprostorové dělení s hrotitými portálky v příčkách, dnes bohužel nepřístupné.
V r. 1930 zde žilo 436 obyvatel (z toho 199 mužů a 237 žen) v 52 domech a v r. 2002 pak 160 obyvatel (82 mužů a 78 žen) v 99 domech.