Březno (Priesen) - Místní část Velemína ležící při silnici z Vlastislavi do Velemína, mezi Ostrým a Sutomským vrchem na severním okraji kotliny. Odedávna bylo součástí majetku Kaplířu ze Sulevic. Asi v 16. stol. zde vznikla tvrz, která ale ve 30tileté válce zpustla, protože v téže době byla vojensky zpustošena celá vesnice. Po Kaplířích se stala částí lovosického panství Schwarzenbergů. Za sedmileté války (1756 - 1763) vtrhla přes Paška Pole do Čech pruská vojska. Z této doby pochází i jméno vršku mezi Velemínem a Březnem "Mansteinbergel", protože na něm 27. června 1757 zahynul v bitvě u Kolína raněný generál Christoph Hermann von Manstein (* 1711 Sankt Petersburg). Když jel od Režného Újezdu k Velemínu, zpozoroval na svahu Ostrého pandury. Na vršku se tedy opevnil zásobními vozy, aby se lépe ubránil. Jeden vůz se však uvolnil a vzniklou mezerou se útočníkům podařilo do tábora vniknout. Manstein zastřelil jejich velitele, ale se všemi svými vojáky také zahynul. Kůži generála panduři stáhli a napnuli na buben. Okolní vesnice vyplenili, část obyvatel Března onemocněla cholerou. Obyvatelstvo, většinou německé, se živilo zemědělstvím. Teprve po vzniku Československa, po pozemkové reformě, byly pozemky, vyvlastněné Schwarzenbergům, rozděleny mezi drobné rolníky z českého vnitrozemí.
V r. 1930 zde žilo 188 obyvatel (z toho 94 muži a 94 ženy) ve 32 domech a v r. 2002 pak 87 obyvatel (39 mužů a 48 žen) ve 36 domech.
Oparně a Březně byl vybudován nový vodovod - do těchto sídel proudí pitná voda z velemínského hloubkového vrtu.