Pohled  z kostelní věže (1912).
Žitenice (Schüttenitz) - 224 m n. m. - Obec se nachází v jednom z nejteplejších míst v Čechách, chráněném od severu hradbou Křížové hory a Dlouhého vrchu. Její jméno je prvně uvedeno v souvislosti se založením litoměřické svatoštěpánské kapituly v roce 1057.
Pravděpodobně už v 11. století se na přilehlých slunných stráních rozprostíraly vinice a ovocné sady. K jejich dalšímu rozšiřování došlo po darování Žitenic vyšehradské kapitule králem Vratislavem II. Zdejší statek byl pak pronajímán různým zájemcům. V roce 1421 je dobyl Jan Žižka. Po zklidnění válečných poměrů přešly do rukou členů rodu pánů z Roupova. Pak se nakrátko staly majetkem Vřesovců. Potom se o svá práva opět přihlásila vyšehradská kapitula a po potvrzení jejich nároků císařem Ferdinandem II. ji Žitenice patřily až do převzetí dozoru státu nad církevním majetkem v roce 1949. V zámku pak byly uloženy archivní fondy a bylo sem umístěno pracoviště Státního oblastního archivu. V současnosti je zámek opět církevním majetkem.
Výstavba žitenické tvrze je zmiňována k roku 1540. Ke stavbě nového zámku došlo patrně ještě před Bílou Horou. Chybějí však písemné doklady o vzniku a průběhu stavby. Na samostatně stojící vstupní bráně je datace 1699. Zámek je slohově nenáročný, ale monumentálně působící dvoupatrový objekt, dispozičně odpovídající vrcholné až pozdní renesanci a inspirovaný italskými renesančními paláci. Zatáčející silnici na Litoměřice pod zámkem provází věnec hospodářských budov ze 2. poloviny 17. století. Spolu s raně barokním kostelem sv. Petra a Pavla, svěceným v roce 1680, se starší raně gotickou věží, zvyšovanou v polovině 19. století, představuje zámek komplex historických dominant obce, do jejichž kontextu promlouvá ještě sousední převýšená dvoupatrová školní budova. Dalšími hodnotnými památkami jsou též raně barokní fara čp. 29 nad kostelem, barokní kaple Loreta (později zrušená a přeměněná na vyhlídkový gloriet) na horizontu opukových strání severozápadně od obce a četné barokní sochy a sousoší. V zástavbě přetrvává ještě několik objektů lidové architektury s roubenými či hrázděnými částmi.Čilý ruch v horní části návsi (1909).
V Žitenicích strávil většinu produktivního života katolický kněz (kaplan, farář a později děkan) Georg Franz Kreibich (17. 4. 1662 - 1736), kamenickošenovský rodák, vynikající kartograf, meteorolog a astronom. V době jeho zdejšího působení byla žitenická fara místem setkávání znamenitých vědeckých kapacit a představovala věhlasné vědecké centrum. Kreibich byl autorem mnoha významných mapových děl (mapa litoměřické diecéze, mapy Frank, Čech - několik vydání, poštovní mapa, mapy českých krajů atd.) Byl zván jako expert k řešení hraničních sporů. V roce 1788 tu zahájil dlouhou řadu meteorologických pozorování a měření, která končí roku 1829, kdy penzionován přesídlil do Litoměřic, kde v roce 1833 zemřel.
Žitenice bývaly díky blízkosti Litoměřic, výhodné, chráněné poloze a úrodnosti půd vždy početnou a rozlehlou obcí, vymykající se průměru ve Středohoří. Na přelomu 18. a 19. století zde bylo už na 150 domů a skoro 900 obyvatel. Za další století se počet trvale bydlících zvýšil o třetinu. Propad počtu obyvatel po 2. světové válce nebyl nijak fatální.