Náves s kašničkou a empírovými domy (1916).
Hlinná (Hlinai, Hlinay)- 420 m n. m. - Obec v závěru údolí Tlučeňského potoka při úpatí vrchu Hradiště (545 m n. m.) je prvně zmiňována k roku 1337. Náležela pražskému arcibiskupství, záhy přechází výměnou do majetku roudnického augustiniánského kláštera. Později jsou části vsi jmenovány jako součást majetku příslušníků rodu Kamýckých ze Lstiboře. Dále ves zakupuje město Litoměřice. Po pobělohorských konfiskacích připadá liběšickým jezuitům.
Ve druhé polovině 19. století přesahuje počet obyvatel obce čtyři stovky (v 80. letech tu nežije jediný Čech), počet domů se blíží k šedesáti. Obživu obyvatel zajišťují zvláště ovocnářství (třešně, jablka, hrušky - svážení k Labi, následný export loděmi po řece), vinařství, pěstování a zpracování lnu a s různými výsledky i těžba hnědého (lignitového) Průhled obcí směrem k Hradišti, hostinec Adolfa Kühnela (1915).uhlí na několika místech (zánik těžby souvisí s konkurencí uhlí původem ze severočeské hnědouhelné pánve). ŠkolaHlinné působila již ve 2. polovině 18. století. Dvě školní budovy vyhořely; dnešní (současné sídlo obecního úřadu) dalo postavit město Litoměřice. Po 2. světové válce počet obyvatel klesá pod polovinu předválečného stavu; začátkem 70. let tu žije sto lidí, za dalších 20 let ještě o 40 méně. V poslední době počet stálých obyvatel poněkud vzrůstá (zřejmý vliv blízkých Litoměřic).
Zástavba obce se ocitá převážně v západně exponovaném příkrém svahu závěru potočního údolí, kterým prochází průjezdná silnice z Litoměřic a dále pokračuje do sedla Průhon pod Varhoštěm a do Čeřeniště. Silné projevy v sídle mají okolní kopce Hradiště, Holý vrch (577 m n. m.) a Plešivec (509 m n. m.) Zatímco pro střed obce jsou určující velké obdélné objemy zděných domů a stodol zemědělských usedlostí, okrajové a svažitější polohy obsazují menší a nižší domky a stodůlky. Z dřevěných objektů lidové architektury se do dnešních dnů dochoval dům čp. 12 z roku 1809, součást památkově chráněné zemědělské usedlosti (u komunikace do Kundratic). Je v patře roubený, s vtaženou pavlačí, v dobrém stavebním stavu po náročné rekonstrukci. Po roce 2000 se začínají více uplatňovat v okrajových částech sídla novostavby rodinných domků v zahrádkách.
Při východním okraji Hlinné, u cesty vedoucí mezi Hradištěm a Holým vrchem, nalezneme památný strom - lípu malolistou - s pravidelnou košatou korunou. V katastru obce jsou dvě chráněná území - přírodní rezervace Holý vrch u Hlinné (6,7 ha) s výskytem koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) i koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a přírodní památka Hradiště (5,3 ha), rovněž s výskytem obou konikleců (na ústupu). Odtud byl prvně popsán jejich kříženec, koniklec Hackelův (Pulsatilla x hackeli).