a) Poloha. Ústí n. L. leží při vtoku Běly do Labe, na levém břehu jeho v údolí řeky Běly a po březích labských mezi střední a severní částí levolabského Středohoří. S jeho předměstí rozkládá se po úbočích pahorků tvořících nejdolejší stupeň s levolabského Středohoří.

Do údolí Běly, potoku Bukavského neb Klýše a do Důlce, jakož i do údolí labského vybíhá v dlouhé ulice. Jedna a sice největší čásť oddělena jest skalou Mariánskou od ostatního města. Rozloha jest tedy velmi nepravidelná, hvězdovitá a jen k západu otevřená. Příčinou toho jsou strmé výběžky obou vytčených částí Středohoří (Ferdinandova a Mariánská Výšina), kteréž tvoří jakousi bránu z údolí polabského k údolí řeky Běly, za níž toto v pánev hnědouhelnou se rozšiřuje; možno tedy říci, že město Ústí leží před vchodem do pánve hnědouhelné, čímž pochopíme důležitosť této polohy a výhody z ní vyplívající.

b) V ohledu geologickém leží Ústí na hranici starších čedičů (střední Středohoří na západě, severo-vých. Středohoří na východě a severu), na jih na druhém břehu Labe pokračuje útvar hnědouhelný v údolí řeky Běly se rozprostírající, kterýž se podle potoka Klyše a Bukavy i k severu rozprostírá. Severní pahorky pozůstávají z tufů čedičových, východní hora Marianská ze znělce, Ferdinandka z čediče.

c) Podnebí, pro nízkou polohu průměrně teplé, ochlazováno jest hustými výpary z Labe a hojných do něho ústících vod, jakož i severními větry, deroucími se z Rudohoří přímo městem v průlom polabský. Ulice polabská, chráněna strmými výšinami proti severu, má mnohem vyšší roční teplotu. Lesy vůkolních hor a výpary vod činí podnebí vlhkým, přivádějíce časté deště a mlhy.

d) Královské svobodné vždy věrné město Ústí nad Labem má jméno své od polohy buď při ústí řeky Bělé do Labe, nebo v úzké průlině mezi Marianskou skalou a Ferdinandkou, neb konečně od houští, jímž břehy Běly byly zarostlé. Znak jest stříbrný lev dvojocasý v červeném poli s přilbou ocelovou zavřenou.

e) Rozloha. Z valů, které Ústí kolem obepínaly, zbyly jen nepatrné kusy zdí na západu města, též všechny bývalé 4 brány pobořeny. Vně dřívějších valů rozprostírá se nynější staré město. Z bývalých dvou předměstí povstaly nové díly města. Ostrov (Oster) před branou polabskou, na pravém břehu Běly; Nové město na straně sz. Po předměstí východním (Hrnčířským) není nyní stopy, neboť rozkotáno stavbou státní dráhy; předměstí k severu (na písku neb hořejší) znamenitě se rozšířilo a nese název Lerchenfeld.

f) Obyvatelstvo. Dle sčítání z roku 1880 má Ústí 1124 domů se 16.524 obyvateli, nyní ale jistě již 20.000 obyvatelů a 1350 domů. Mimo již uvedené povstaly tyto nové části města na levém břehu Labe: Polabská ulice a Nové Ústí za Marianskou skalou, jakož i Důlce v úvalu pod touto. Též Ostrov se směrem sz k Trmicům a Nové Město dle obou silnic do Chlumu a Chabařovic, jakož i směrem k Lerchenfeldu rozšiřuje.

g) Náměstí a ulice. Ústí má na Starém městě čtvero náměstí: hlavní náměstí, neúhledné, však prostranné s radnicí, úřadem celním, spořitelnou, kavárnou, s hostinci „u města Prahy“, „Londýna“, „u černého koně“, s lékárnou; kostelní náměstí, s hlavním kostelem, starým i novým děkanstvím a dívčí školou; pusté náměstí (Spilplatz), před zadní částí školní budovy, před jejímž průčelím jest náměstí císaře Josefa, s pomníkem bronzovým a mramorovým tohoto panovníka v pěkných sadech.

h) Veřejné sady: Rudolfovy podle volné strany Polabské ulice s rozkošnou vyhlídkou na řeku, s pomníkem, v tomto století padlých ústeckých rodáků. Sady na Josefském náměstí, sady založené na bývalém hřbitově mezi Starým a Novým městem s prastarou hřbitovní kaplí (Materní Kirche). Zpustlé sady při potoku Klíši (Schleifrich). Soukromé, však obecenstvu přístupné sady jsou: na výšině Ferdinandově a na Střelnici (na úpatí této), oboje s restauracemi.

i) Veřejné stezky upraveny: 1. Z Labské ulice skrze Budohoštku na Humboldovu výšinu, odtud po pěšince Odsouzenců (Gerichtsteig) (bělomodrá) zpět do města odbočka na Ferdinandku. 2. Stezka Himmelstiege z údolí labského do vsi Padlošína, zpět přes vodopád k Labi. Odbočka do Vanova a k Bílým stěnám (bělomodrá a běločervená). 3. Z Důlce údolím Bertiným do vsi Stříbrníků (bělozelená). – V upravování dalších stezek spolek Středohorský pokračuje. Parků vůbec nestává, ostrov v řece Běle, porostlý ohromnými, listnatými stromy, je pouze s dovolením majetníkovým přístupným.

k) Veřejné budovy. Kostely. Děkanský chrám; gotický, s prastarým skládacím obrazem na hl. oltáři, s kazatelnou od Beneše z Loun a vzácným, vysoce uměleckým malým obrazem Madonny od Carlo Dolce, darovaným malířem Mengsem po narození syna jeho Rafaela, potomního slavného malíře. Na věži je zvon Jana Husi, z časů husitských; nejstarší ohromný zvon je Villebord. Rozličnými okolnostmi zdrželo se již dlouhá léta zamyšlené dostavění neforemně zakončené kusé věže, ve slohu čistě gotickém. Teprve letošní podzimek byla zvýšena a opatřena štíhlou špičatou střechou, zdobenou malými rohovými vížkami po způsobě Týnských věží. Při bourání malé kaple v slohu copovém na úpatí věže objeveny byly chatrné základy věže – které předkem musely býti sesíleny – aby zvětšenou tíž dostavěné věže unesly a na dostavění neladné střechy zbavené věže se tudíž pomýšleti prozatím nemohlo. Tehdy smutně zřícenina věžní strměla mezi vysokými komíny průmyslového města.
Dominikánský kostel sv. Vojtěcha, v rokokovém slohu, s kusem staré zdi z původního románského kostela. Zvon s českým nápisem z roku 1501. – Kaple hřbitovní (Materny-Kirche), původně ve slohu gotickém, na nějž nyní jen příkrá střecha upomíná. – Evangelický kostel; nepatrná budova z novější doby. – Židovský kostel v jednoduchém románském slohu.

l) Jiné památné stavby: Děkanství a sousední chudinské domy; modlitebna a stará škola na náměstí kostelním.

m) Školy: Dívčí škola v bývalé staré škole; měšťanská chlapecká škola, má pěknou rozsáhlou budovu na Josefském náměstí; mimo to jsou v Ústí ještě soukromé školy: evangelická, obchodní a několik dětských zahrádek.

n) Dobročinné ústavy: Městská nemocnice a obecní kuchyně.

o) Budovy úřední: Okresní soud a hejtmanství v staré radnici, nová radnice, celnice, telegrafní úřad.

p) Nádraží státní dráhy, Ústecko-Teplické, zastávka sev.-záp. dráhy a na pravém břehu Labe nádraží hlavní sev.-záp. dráhy: Střekov.

q) Přístaviště parolodí: Most přes Bělu a velkolepý plechový most přes Labe pro dráhu, povozy a pěší.

r) Hostince a kavárny: Kavárna jen jediná na náměstí „u města Vídně“. Největší hostinské budovy jsou hotel „Schiff“, hotel „u Anglického dvora“, u města „Prahy“, „u císaře Rakouského“, hotel „Neptun“. V tomto nalézá se „Koruna východu“ a dříve též Česká Beseda, zdejší to české spolky. Tou dobou nalezla Česká Beseda prozatímního útulku v hôtelu „Hohes Haus“ a přesídlí se v nejbližších dnech do svého vlastního domu blíže Dominikánského kostela. Cestující Čech nalezne zde vždy zábavy v mateřském jazyku, upřímné rady a nízkých poměrně cen. Jiné hostince: Ferdinandshöhe se sady, Střelnice se sady, Königshöhe, hostinec Šmídův se zahradou, Elysium taktéž, zur Oster, u černého koně, u bavorského dvora atd.

s) Divadla a zábavy. Hostinec „u Šmída“ má největší taneční síň, v které hrávají společnosti kočující i divadlo. V hostinci „Neptun“ má český spolek „Koruna východu“ své vlastní jeviště. Spolek ústeckých měšťanů „Resource“ má svůj zvláštní, v slohu barokovém stavěný, bohatě uvnitř vyzdobený dům s prostornou koncertní síní, jídelnou atd. Taneční síně jsou dále v některých předměstských hostincích podřízenějšího druhu a je jich v Ústí takové množství, že po celý rok každou neděli na několika místech se tančí. Tak jest tomu též ve blízkých vůkolních vesnicích.

š) Dialekt promíšen jest hojnými slavismy a nejvíce mluví jím třída nižší. Obyvatelé části „Důlce“ zaměstnáni nejvíce nakládáním uhlí na lodě, nejsilnější ale též nejchudší z obyvatelstva zdejšího, podskaláci to Ústečtí, mluví dialekt tento nejryzeji.

t) Továrny: Nejvelkolepější jest továrna chemická, snad největší toho druhu v Rakousku. Budovy její tvoří malé město samy o sobě s bezčetnými komíny místo kostelních věží. Má svou cihelnu, své lázně, hostinec, nemocnici, budovy pro úředníky, dělnickou čtvrt, dětskou zahrádku se zahradou, ulice mezi budovami mají své zvláštní názvy. Od Ústecko-Teplické dráhy vede sem ve tři ramena se rozvětvující odbočka.
Sklárna na z od této na silnici do Chabařovic. Jest mnohem menší; s velkolepou výrobou sprostého skla, sprostých lahví na vodu, víno, baněk na kyseliny (Balóny), petrolej atd. V novějším čase vyrábí se zde též broušené a zdobné skleněné zboží.
Barvírna záp. od této a ještě dále na záp. chemická továrna na čistěné výrobky. Severně stojí v polích továrna na kamfer.
Přádelny: Krojčova, Wolfrumova.
Továrny na mazadla jsou zvláště hojné; též tak továrny na hrnce při silnici do M. Března, kde stojí též továrna na stearinové svíčky.
Továrna strojová pro správku, filiálka pražské továrny dříve „Breitfeld a Daněk“ na řece Běle a dílny pro správku vozů a strojů ústecko-teplické dráhy, též na Běle ale více k západu.
Mlýny. Na potoce Klíši dva parní, na řece Běle též jeden parní mlýn.
Plynové osvětlení poskytuje chemická továrna.
Vodovody. Rameno potoka Klíše vedeno městem na mlýny parní ve přikrytém vyzděném korytě – ústí pak do Labe. V hořejší části tohoto ramene zřízen vodovod – pro nové části západní. Mimo to čerpají dráhy vodu pro svou potřebu z Labe a chemická továrna z řeky Běly. Vodovod pro vodu pitnou z Rudohoří vzdor dlouholetým přípravám pro ohromné nepředvídané překážky ještě asi brzo dokončen nebude.

u) Úmrtnosť obyvatelů jest nepoměrně veliká. Neposlední příčina toho jest špatná voda pitná, vlhké, mlhavé podnebí a často i nezřízený život a nouze dělnických třid.

v) Hřbitovy jsou v Ústí 3: všeobecný, protestantský a židovský. Nyní ale má se založiti nový hřbitov opodál města, západně od dřívějšího, jelikož se Ústí rychle kolem starého hřbitova rozšiřuje.