Úvodní slovo
Předmluva
Úvod
Všeobecné pokynutí pro výletníky
Předmluva
Úvod
- Zeměpisná rozloha:
- A) Středohoří
- B) Pánev hnědouhelná
- C) Nejvýchodnější čásť Rudohoří
- D) Polabské hory pískové
Geologická povaha
Podnebí
Úrodnosť půdy a její vzdělání
Průmysl a obchod
Obyvatelstvo
Čásť podrobná (Místopis):
RozvrhVšeobecné pokynutí pro výletníky
A) Ústí nad Labem
- Město
- II. Nejbližší okolí
- III. Údolí Běly
- IV. Podrudohoří
- V. Rudohoří
- VI. Údolí Labské od Krásného Března k Děčínu
- VII. Údolí Labské jižně nad Ústím
-
Vycházky v ústeckém okolí:- A) Znamenané
- B) Nepoznamenané
B) Teplice
- I. Město
- II. Nejbližší okolí
- III. Okolí vzdálenější
- A) Rudohoří
- B) Středohoří
- Vycházky:
- A) Rudohoří
- B) Středohoří
- C) Duchcov
- D) Bilina
C) Litoměřice
- I. Město
- II. Nejbližší okolí
-
- A) Na pravém břehu labe
- B) Na levém břehu labe
- 1. Terezín
- 2. Lovosice
- 3. Třebenice
- 4. Libochovice
- Vycházky:
- A) Znamenané
- B) Neznamenané
D) Podmokly a Děčín
Vyobrazení:
9 podrobných mapek.
Libochovice
4. Přes Chodoulice a dlouhou vesnici Klepy jde silnice do Libochovic, rolnického městečka nad půvabným, lučinatým úvalem Oharky. Nachází se tam zámek s parkem a oborou, před zámkem pomník Purkyňův, opodál města cukrovar poblíž stanice dráhy Lovosice - Libochovice. Libochovice slynou chmelařstvím. Mezi Libochovicemi a Chodoulicemi nad vsí Klepy vypíná se ostrý, čedičový, holý hřeben, nesoucí zřiceniny hradu Hasenburgu, jehož obě dobře zachované věže daleko široko jsou viditelny. Z Libochovic vede nahoru úzká pěšinka. Úpatí hory jest posázené ořechy. Úpatí jádra Středohorského vyznívá v širokém úvalu, jenž táhne se jiho-západním směrem od Velemína k Vlastislavi, vyvýšuje se dále k jiho-východu v mírně skloněný táhlý hřbet, příkřeji spadající k Labi a silnici Lovosicko-Třebenické. Nad tento vyčnívá několik význačných homolí a sice: Lovoš, Boreč, Sutom, Košťálov.
Lovoš, lesnatý dvojhomolovitý vrch, s příkrým,
holým křížem označeným vyšším vrcholkem (569 metrů) znělcovým,
patou čedičovou. Znamenanou cestičkou spojen jest jednak s Lovosicemi,
jednak s Vopořanským údolím.
Na jeho jižní patě táhne se pod kruhem vinic silnice Teplicko-Lovosická.
Košťál, holý, velmi příkrý, špičatý vrch (489 metrů)
se zříceninami
hradu na skalném znělcovém vrcholku. Pod jeho jihozápadní patou táhne
se od Třebenic
k severozápadu údolí Modly s nesčíslnými
mlýny, pokryto ovocnými sady. V údolí tomto na východním
úpatí vrchu Děkovky
nalézá se vesnice Vlastislav. Východně zdvihá se nad rozsáhlým
zámkem nízká skála s kulatou věží – Skalka,
– kde nejspíše asi stával knížecí hrad Vlastislav, o němž
vypravuje báje. Na sever od Košťálu vrch Sutom, pod nímž stejnojmenná
vesnice, s vysoko
položeným, daleko viditelným kostelem. I z této
vesnice vede na Košťál
znamenaná stezka. Východně od Sutoma pod horou Borečskou, s jejíhož
trichtýřovitě prohloubeného vrcholku, zvláště v zimě znatelný
teplý proud vzduchu vystupuje, nalézá se vesnice Boreč; nejspíše zmíněná
hora jest ne zcela ještě vyhaslá sopka. V zimě i při nejkrutějších
mrazech stkví se vrchol její v jarní zeleni.
