Jste
návštěvník



regionální internetový magazín
navštivte - www.predprodeje.cz

novinky z kultury na severu Čech

hokej v Ústí nad Labem

aktuální zpravodajství a předpověď počasí (službu poskytuje ČHMÚ UL)

Předpověď pro ČR zítra Předpověď pro ČR pozítří


  ŽILI MEZI NÁMI

V březnové vzpomínce si přiblížíme člověka, který celý život zasvětil sociální a osvětové práci. Byl aktivním Sokolem a vlastencem, spravedlivý, svědomitý a pracovitý, s vřelým srdcem vždy ochotný pomoci, kde bylo třeba - 20 let jednatelem Masarykovy ligy proti TBC a 17 let jednatelem Českého červeného kříže. Proto si František Xaver Kučera vybral povolání sociálního pracovníka. Jaký vlastně byl jeho život? Narodil se 7. 3. 1890 v Kněževsi u Rakovníka, v chudé rodině s 5ti dětmi: Terezií, Františkem, Marií, Zdeňkem a Rudolfem. Terezie a Marie zemřely na TBC mezi 22 a 27 roky. Otec Antonín a matka Anežka měli v nájmu hostinec. František po úrazu v mládí kulhal. Absolvoval reálné gymnázium v Rakovníku. V l. 1918 - 39 byl menšinovým pracovníkem. V r. 1920 se v Rakovníku oženil se Zdenou Lenderovou. Tam se jim též narodila (1922) dcera Zdena a v r. 1926 (už v Předlicích) Věra. K přechodu do Ústí n. L. - Předlic ho získal JUDr. Jaroslav Kubista (známý ředitel českého reálného gymnázia v Ústí n. L.) Přes den se František věnoval funkci tajemníka, později ředitele ústecké sociální péče, odpoledne vyřizoval v rodinách sociální případy, večer se pak účastnil schůzí a porad. Byl spoluzakladatelem a starostou Sokolské jednoty v Předlicích, okresním a později župním zpravodajem Junáka. Největší zásluhu měl o založení Spolku pro postavení husitského pomníku Na Běhání, na počest vítězné bitvy Prokopa Holého v r. 1426. Byl odhalen 16. července 1926 (k 500. výročí). Zasloužil se také o konání tradičních slavností ke dni vítězné bitvy - konaly se vždy v červnu. Původní pomník byl zničen nacisty 21. června 1941. Usilovnou prací dopomohl ke zbudování památníku druhého (1953). Velmi aktivně se věnuje skautské činnosti. Stává se okresním a později i prvním župním zpravodajem oblasti Přemysla Oráče. V r. 1931 byl jmenován župním starostou. Současně se věnuje publikační práci. Pro skauty byl vždy Tátou Kučerou. Před 2. sv. válkou (9. 10. 1938) odchází do Prahy a posléze je přeložen do Písku, kde se zapojuje do ilegální činnosti. Do Ústí se vrací v červenci 1945. Vstupuje opět do služeb sociální péče a podílí se na obnově skautské župy Přemysla Oráče v Ústí n. L. Byl ale i kulturním pracovníkem. Měl bohatou několikatisícovou knihovnu (přes 4000 svazků). Obdivoval a sbíral básně Petra Bezruče. Udržoval s ním čilou korespondenci. Na počest bitvy Na Běhání napsal Bezruč pro bratra Kučeru oslavnou báseň. V r. 1966 (v 76 letech) napsal F. X. Kučera knížku ‘Nebyl jsem pouhým divákem’, kde zachycuje část svého života, a to dětství, život v Ústí v období 1920 - 38, kdy se musel vystěhovat, události v Písku v l. 1939 - 45 a v závěru částečně zachytil dny květnové revoluce. V r. 1968 se zúčastnil 1. schůze okresního vedení k obnově Junáka na hradě Střekově. Po 2 letech, ve věku 80 let (7. 3. 1970) přebírá řád Skautské lásky a stává se čestným velitelem oblasti. Zemřel v Ústí n. L. 7. 4. 1974. Vzácný člověk, který v našem kraji prožil 50 let života, zasloužil se o kulturu v našem městě. Toužil vybudovat svět lepší a krásnější. Životním krédem mu bylo: ‘Milovati bližního svého, a pomáhati mu v každé době’. Mgr. Marie Peterková



 

Copyright © 2001 KK & UKP'98

Archiv:







MAŠURKOVSKÉ PODZEMNÉ - UNDERGROUNDOVÝ MAGAZÍN NEJEN O KONOPÍ - ČASOPIS PRO DĚTI NAD TŘICET - UMĚLECKÝ NEKULTURNÍ OBČASNÍK - ČASOPIS O PODHOUBÍ PODZEMÍ

Virtuální špetka regionálně-lokálního zeměpisu