DAN HICKEY
V letech 1998 - 2004 bubnoval Daniel Hickey v americké skupině They Might Be Giants, má ovšem za sebou četná působení v sestavách světových hvězd jako Joe Cocker, B-52's, Joe Jackson, Cindi Laurper atd. Objevuje se ve videoklipech They Might Be Giants Boss Of Me (2001) a Doctor Worm (1998), ačkoli ve druhém uváděném na bicí nehraje. Na albu Severe Tire Damage (Restless Records 1998) se však již podílí hned na několika titulech a roli ústředního bubeníka zastává na deskách Mink Car (Restless Records 2001) a No! (2002), na albech Lincoln (Bar/None Records/Restless Records 1988) a Then: The Earlier Years (Restless Records/Rykodisc 2000) dokonce exceluje na zvonkohru, jmenovutě v songu Shoehorn With Teeth. Od roku 1995 účinkoval společně s Hiromasou Suzukim a Timem Tindallem (basistou Phoebe Snow - hrál též v Sam & Dave či Staple Singers) v obsazení newyorského bluesbandu Oxford Blues, který vedla ‘The Boogie Woogie Woman’ Doña Oxford. Spolupracoval též na sólovém albu multiinstrumentalisty Johna ‘Sida’ Linnella State Songs (Rounder/Zoe 1999), konkrétně natočil tituly The Songs Of The 50 States, West Virginia a Michigan. Během své kariéry však spolupracoval ještě s řadou dalších muzikantů vskutku zvučných jmen - např. John Lee Hooker, Lisa Hayes, Common Rotation, Billy Hector, John Hiatt nebo Johnny Winter. O svých začátcích sám říká: ‘Poprvé jsem veřejně vystoupil na soutěži začínajících kapel se skupinou Grumpy and Company, nijak zvlášť jsme nezabodovali, byli jsme totiž příšerní...’