LONG JOHN BALDRY - absolutní legenda britského blues

Během posledních 25ti let povětšinou žije a pracuje v Kanadě (nyní bydlí ve Vancouveru). Publikum, pro které podniká turné a natáčí, je víceméně internacionálního charakteru. Ať již provozuje tradicionál, elektrickou muziku, pop-balady či rock and roll, vždy se jedná o bytosné, nefalšované blues. K prvním, kteří jej zásadně ovlivnili, patří zejména Big Joe Turner (vůbec první deska, kterou si John pořídil), Leadbelly, Muddy Waters, Big Bill Broonzy, Howlin' Wolf, Willie Dixon a Bobby Blue Bland. Přezdívku 'Long John' si vysloužil především díky svému vskutku impozantnímu vzrůstu (6' 7''!). Často je označován jako jedna z ústředních postav britského blues, rocku a popu let 60tých. Baldry - to je blues, a vždycky byl, dokonce i v - tomuto žánru natolik uzavřenému - Londýně konce let 50tých, kde by se mohl klidně setkat a poměřit s např. Rambling Jack Elliottem. Long John hrál i natáčel s vynikajícími umělci (jímž ostatně je i on sám), jejichž jména jsou v dnešní době považována za bazální termíny historie blues, rocku a pop music. Ryzím a hluboce oddaným bluesmanem je koneckonců dodnes. Seznam jmen britských bluesových pionýrů - Alexis Korner či Cyril Davies a mnozí z dalších hudebníků, kteří kdy v Johnových formacích působili - při byť jen zběžném čtení připomíná prezenční listinu z výročního setkání členů rock and rollové dvorany slávy - Charlie Watts, Mick Jagger, Kathi MacDonald, Jimmy Page, Jack Bruce, Rod Stewart či Elton John... (opravdu jen velice kratičká ukázka). Vzhledem k Johnově notorické a ortodoxní lásce - blues - je také i jeho NOVÉ CD 'Remembering Leadbelly' věnováno bluesmanu s velkým 'B', jímž je Huddie Ledbetter řečený Leadbelly. Ve svých 'Vzpomínkách na Leadbellyho' Baldry říká: 'Jeho písničky mě zásadně oslovily už když jsem byl kluk a doposud ke mně promlouvají - i po tolika letech. Jeho muzika je nadčasová, můžete jí uchopit z jakékoli strany a témata, která zpracovával a popisoval, si stále uchovávají svojí ohromující hloubku, ale i rozmanitost. Leadbelly byl na slovo vzatý bluesman, vypravěč, aktivista, baladista a dokonce i autor dětských písniček, které psal se stejným nasazením jako songy o svých cestách křížem krážem Amerikou před 65ti lety. S pokorou prohlašuji, že je mi ctí jeho muziku hrát.' LJB .
Během 90. let vydal Baldry na nezávislém kanadském labelu Stony Plain Records se sídlem v Edmontonu (Alberta) 4 desky, které však vyšly i v Evropě u vydavatelství Hypertension. Vzhledem k tomu, že firma sídlí v Německu, absolvoval John mnohá turné jak po Německu, Rakousku a Holandsku, tak i dalších zemí Evropy. Valnou většinu r. 1992 trávil hraním po Německu, při čemž tak měl příležitost znovu se setkat se starými známými, jako např. Horace Silver. V r. 1993 mu vychází vůbec první živé album On Stage Tonight vč. jevištního záznamu skladby Don't Try To Lay No Boogie Woogie on the King of Rock and Roll. Při těchto turné ho doprovázeli Kathi McDonald, John Lee Saunders a Butch Coulter. V souvislosti s vydáním titulu Right To Sing the Blues v r. 1997 získává v Kanadě ocenění Juno Award. Obdržel také ceny za životní dílo udílené bluesovými společnostmi v Torontu a Manitobě. V té době se také pravidelně vyskytoval na programech takřka všech kanadských letních festivalů - jako např. Edmontonský folkový festival a mnohé další. V období 2001 - 02 vydává u Stony Plain 5té album - mimochodem svou doposud nejlepší nahrávku - Remembering Leadbelly. R. 2002 patří k nejhektičtějším, John se vrací do Anglie, aby zde podnikl společný zájezd s Manfreds, v jejichž sestavě figurují někdejší členové legendárních Manfred Mann - např. Paul Jones. Po návratu do Kanady vystupuje v Chatham (Ontario) společně s Kentucky Headhunters. Krátce nato odjíždí na Nový Zéland, kde vůbec poprvé účinkuje ve společnosti Robbena Forda. R. 2003 začíná ve stejně intenzivním nasazením, v lednu probíhá vystoupení v Commodore Ballroom (Vancouver) u příležitosti oslavy Johnových kulatých narozenin. V tomto roce se také Baldryho britští fanouškové konečně dočkají dlouho očekávaných titulů It Ain't Easy a Everything Stops For Tea vydávaných na CD u společnosti Warners. Firma ještě dohledává nějaký dosud nevydaný materiál a sleevenote k reedici napsal Sid Griffin z někdejších Long Ryders. S největší pravděpodobností by titul měl vyjít na dvou discích jako dvojalbum. (inf.: www.johnbaldry.com)
GENEALOGIE: 1962 - Blues Incorporated (první bluesová kapela v Anglii) - LJB (voc), Mick Jagger (ještě před Rolling Stones) (voc), Alexis Korner - významný zakladatel britského blues (g), Dick Heckstall (Smith) (s), Cyril Davis - s Kornerem a zakladatel britského blues (h), Keith Scott (p), Jack Bruce (později The Cream) (b), Charlie Watts (před Rolling Stones) (ds) (pozn.: Brian Jones, Art Wood, Keith Richards a Paul Jones rovněž hráli s Blues Inc. - 1962 vydali první britskou bluesovou desku R&B From The Marquee) * 1963 - Cyril Davis and The All Stars - LJB (voc), The Velvettes (vocs), Cyril Davis (h), Jeff Bradford (g), Jimmy Page (před Led Zeppelin) (g), Bernie Marsden (g), Nicky Hopkins (vystup. s The Who, Stones, Jeff Beck) (p), Ricky Brown/Cliff Barton (b), Carlo Little/Ernie O'Malley (ds) * 1964/65 - L. J. Baldry and the Hoochie Coochie Men - LJB (voc), Rod Stewart (voc/h), Jeff Bradford (g), Johnny Parker/Ian Armit (p), Al Gay/Art Theman (s), Cliff Barton/Pete Balnnin (b), Bill Eyden/Ernie O'Malley (ds) * 1965/66 - The Steam Packet (první anglická super group) - LJB (voc), Rod Stewart (voc/h), Julie Driscoll (voc), Brian Auger (org), Vic Briggs (g), Ricky Brown (b), Micky Waller (později Jeff Beck Group) (ds) * 1966 - 1968 - Bluesology - LJB (voc), Stuart A. Brown/Alan Walker/Marsha Hunt (vocs), Marc Charig (tr), Elton Dean (později Soft Machine) (s), Reg Dwight (později znám jako Elton John) (p), Jimmy Horowitz (kb), Neil Hubbard, Bernie Holland (g), Freddy Ghandi (b), Peter Gavin (ds) * 1971 - It Ain't Easy (severoamerické turné) - LJB (voc), Ian Armit (p), Sammy Mitchell (g), Pete Sears (Jefferson Starship) (b), Mickey Waller (ds) * LJB Band - 1972 - turné Everything Stops For Tea - LJB (voc), Elaine Clark/Myra Cooper (vocs), Ian Armit (p), Bob Kulick (g), Dennis Ball (b) * 1973 - turné se Small Faces po V. Británii - LJB (voc), Doreen & Irene Chantor/Judith Powell (vocs), Jon 'Rabbit' Bundrick (The Who) (p), Jakob Magnusson (org), Sammy Mitchell (g), Archie Leggatt (Kevin Ayers, John Cale) (b), Freddie Smith (dr) * 1974/75 - LJB (voc), Tom Brown (voc/s), Alan Murphy (Kate Bush) (g), Sammy Mitchell (g), George Nash/Jakob Magnusson (kb), Steve Humphries (b), Harry Hughes/Preston Ross-Hayman (ds) * 1976 - LJB (voc), Kathi McDonald (Freddie King, Leon Russell) (voc), Lea Santos/Karen Friedman (vocs), Bennett Salvay (kb), Alan Murphy/Mark Habib/Phil Lithman (g), Jim Fish (b), Paul Brown (ds) * 1977 - LJB (voc), Kathi McDonald (voc), Sharon Robinson/Barbara Frye (vocs), Jakob Magnusson (kb), Alan Murphy (g), Felix Krish (b), Chris Castle (ds) * 1978 - LJB (voc), Kathi McDonald (voc), Roy Young (Cliff Bennett/David Bowie) (p), Mick Clarke (The Who, Jon Lord, Jeff Beck) (g), Jim Fish (b), Paul Brown (ds) * 1980 - LJB (voc), Kathi McDonald (voc), Rick Morrison (s), Rob Gusevs/Gerry O'Brian (kb), John Tilden/Terry O'Brian (g), Mike Gingrich/Ron Garant (b), Vito Rezza (ds) * 1981 - LJB (voc), Kathi McDonald (voc), Rick Morrison (s), Rob Gusevs (kb), Ron Garant (b), Hugh Brockie (g), Rick Gratton/Randy Coryell (ds) * 1982 - LJB (voc), Cheryl Lescomb (voc), Rick Morrison (s), Ron Garant (b), Rick Gratton (ds), Grant Slater (kb), Doug McAskill (g)