Během posledních
25ti let povětšinou žije a pracuje v Kanadě (nyní bydlí ve Vancouveru).
Publikum, pro které podniká turné a natáčí, je víceméně internacionálního
charakteru. Ať již provozuje tradicionál, elektrickou muziku, pop-balady
či rock and roll, vždy se jedná o bytosné, nefalšované blues. K prvním,
kteří jej zásadně ovlivnili, patří zejména Big Joe Turner (vůbec
první deska, kterou si John pořídil), Leadbelly, Muddy Waters,
Big Bill Broonzy, Howlin' Wolf, Willie Dixon
a Bobby Blue Bland. Přezdívku 'Long John' si vysloužil
především díky svému vskutku impozantnímu vzrůstu (6' 7''!). Často
je označován jako jedna z ústředních postav britského blues, rocku
a popu let 60tých. Baldry - to je blues, a vždycky byl, dokonce i
v - tomuto žánru natolik uzavřenému - Londýně konce let 50tých, kde
by se mohl klidně setkat a poměřit s např. Rambling Jack Elliottem.
Long John hrál i natáčel s vynikajícími umělci (jímž ostatně je i
on sám), jejichž jména jsou v dnešní době považována za bazální termíny
historie blues, rocku a pop music. Ryzím a hluboce oddaným bluesmanem
je koneckonců dodnes. Seznam jmen britských bluesových pionýrů - Alexis
Korner či Cyril Davies a mnozí z dalších hudebníků, kteří
kdy v Johnových formacích působili - při byť jen zběžném čtení připomíná
prezenční listinu z výročního setkání členů rock and rollové dvorany
slávy - Charlie Watts, Mick Jagger, Kathi MacDonald,
Jimmy Page, Jack Bruce, Rod Stewart či Elton
John... (opravdu jen velice kratičká ukázka). Vzhledem k Johnově
notorické a ortodoxní lásce - blues - je také i jeho NOVÉ CD 'Remembering
Leadbelly' věnováno bluesmanu s velkým 'B', jímž je Huddie
Ledbetter řečený Leadbelly. Ve svých 'Vzpomínkách na
Leadbellyho' Baldry říká: 'Jeho písničky mě zásadně oslovily
už když jsem byl kluk a doposud ke mně promlouvají - i po tolika letech.
Jeho muzika je nadčasová, můžete jí uchopit z jakékoli strany a témata,
která zpracovával a popisoval, si stále uchovávají svojí ohromující
hloubku, ale i rozmanitost. Leadbelly byl na slovo vzatý bluesman,
vypravěč, aktivista, baladista a dokonce i autor dětských písniček,
které psal se stejným nasazením jako songy o svých cestách křížem
krážem Amerikou před 65ti lety. S pokorou prohlašuji, že je mi ctí
jeho muziku hrát.' LJB . 
Během 90. let vydal Baldry na nezávislém kanadském labelu Stony
Plain Records se sídlem v Edmontonu (Alberta) 4 desky, které však
vyšly i v Evropě u vydavatelství Hypertension. Vzhledem k tomu,
že firma sídlí v Německu, absolvoval John mnohá turné jak po Německu,
Rakousku a Holandsku, tak i dalších zemí Evropy. Valnou většinu r.
1992 trávil hraním po Německu, při čemž tak měl příležitost znovu
se setkat se starými známými, jako např. Horace Silver. V r.
1993 mu vychází vůbec první živé album On
Stage Tonight vč. jevištního záznamu skladby Don't
Try To Lay No Boogie Woogie on the King of Rock and Roll.
Při těchto turné ho doprovázeli Kathi McDonald, John Lee
Saunders a Butch Coulter.
V souvislosti s vydáním titulu Right
To Sing the Blues v r. 1997 získává v Kanadě ocenění Juno
Award. Obdržel také ceny za životní dílo udílené bluesovými
společnostmi v Torontu a Manitobě. V té době se také pravidelně vyskytoval
na programech takřka všech kanadských letních festivalů - jako např.
Edmontonský folkový festival a mnohé další. V období 2001 -
02 vydává u Stony Plain 5té album - mimochodem svou doposud nejlepší
nahrávku - Remembering Leadbelly. R. 2002 patří k nejhektičtějším,
John se vrací do Anglie, aby zde podnikl společný zájezd s Manfreds,
v jejichž sestavě figurují někdejší členové legendárních Manfred
Mann - např. Paul
Jones. Po návratu do Kanady vystupuje v Chatham (Ontario)
společně s Kentucky Headhunters. Krátce nato odjíždí na Nový
Zéland, kde vůbec poprvé účinkuje ve společnosti Robbena
Forda. R. 2003 začíná ve stejně intenzivním nasazením, v lednu
probíhá vystoupení v Commodore Ballroom (Vancouver) u příležitosti
oslavy Johnových kulatých narozenin. V tomto roce se také Baldryho
britští fanouškové konečně dočkají dlouho očekávaných titulů It
Ain't Easy a Everything
Stops For Tea vydávaných na CD u společnosti Warners.
Firma ještě dohledává nějaký dosud nevydaný materiál a sleevenote
k reedici napsal Sid Griffin z někdejších Long Ryders.
S největší pravděpodobností by titul měl vyjít na dvou discích jako
dvojalbum. (inf.: www.johnbaldry.com)
GENEALOGIE: 1962 - Blues
Incorporated (první bluesová kapela v Anglii) - LJB (voc),
Mick Jagger (ještě před Rolling Stones) (voc), Alexis Korner
- významný zakladatel britského blues (g), Dick Heckstall (Smith)
(s), Cyril Davis - s Kornerem a zakladatel britského blues (h), Keith
Scott (p), Jack Bruce (později The Cream) (b), Charlie Watts
(před Rolling Stones) (ds) (pozn.: Brian Jones, Art Wood, Keith
Richards a Paul Jones rovněž hráli s Blues Inc. - 1962 vydali první
britskou bluesovou desku R&B From The Marquee) *
1963 - Cyril
Davis and The All Stars - LJB (voc), The Velvettes (vocs),
Cyril Davis (h), Jeff Bradford (g), Jimmy Page (před Led Zeppelin)
(g), Bernie Marsden (g), Nicky Hopkins (vystup. s The Who,
Stones, Jeff Beck) (p), Ricky Brown/Cliff Barton (b),
Carlo Little/Ernie O'Malley (ds) * 1964/65 - L.
J. Baldry and the Hoochie Coochie Men - LJB (voc), Rod Stewart
(voc/h), Jeff Bradford (g), Johnny Parker/Ian Armit (p), Al Gay/Art
Theman (s), Cliff Barton/Pete Balnnin (b), Bill Eyden/Ernie O'Malley
(ds) * 1965/66 - The
Steam Packet (první anglická super group) - LJB (voc), Rod
Stewart (voc/h), Julie Driscoll (voc), Brian Auger (org), Vic Briggs
(g), Ricky Brown (b), Micky Waller (později Jeff Beck Group)
(ds) * 1966 - 1968 - Bluesology
- LJB (voc), Stuart A. Brown/Alan Walker/Marsha Hunt (vocs), Marc
Charig (tr), Elton Dean (později Soft Machine) (s), Reg Dwight
(později znám jako Elton John) (p), Jimmy Horowitz (kb), Neil
Hubbard, Bernie Holland (g), Freddy Ghandi (b), Peter Gavin (ds) *
1971 - It
Ain't Easy (severoamerické turné) - LJB (voc), Ian Armit (p),
Sammy Mitchell (g), Pete Sears (Jefferson Starship) (b), Mickey
Waller (ds) * LJB Band - 1972 - turné Everything
Stops For Tea - LJB (voc), Elaine Clark/Myra Cooper (vocs),
Ian Armit (p), Bob Kulick (g), Dennis Ball (b) * 1973 - turné se Small
Faces po V. Británii - LJB (voc), Doreen & Irene Chantor/Judith
Powell (vocs), Jon 'Rabbit' Bundrick (The Who) (p), Jakob Magnusson
(org), Sammy Mitchell (g), Archie Leggatt (Kevin Ayers, John Cale)
(b), Freddie Smith (dr) * 1974/75
- LJB (voc), Tom Brown (voc/s), Alan Murphy (Kate Bush) (g),
Sammy Mitchell (g), George Nash/Jakob Magnusson (kb), Steve Humphries
(b), Harry Hughes/Preston Ross-Hayman (ds) * 1976
- LJB (voc), Kathi McDonald (Freddie King, Leon Russell)
(voc), Lea Santos/Karen Friedman (vocs), Bennett Salvay (kb), Alan
Murphy/Mark Habib/Phil Lithman (g), Jim Fish (b), Paul Brown (ds)
* 1977
- LJB (voc), Kathi McDonald (voc), Sharon Robinson/Barbara Frye (vocs),
Jakob Magnusson (kb), Alan Murphy (g), Felix Krish (b), Chris Castle
(ds) * 1978
- LJB (voc), Kathi McDonald (voc), Roy Young (Cliff Bennett/David
Bowie) (p), Mick Clarke (The Who, Jon Lord, Jeff
Beck) (g), Jim Fish (b), Paul Brown (ds) * 1980
- LJB (voc), Kathi McDonald (voc), Rick Morrison (s), Rob Gusevs/Gerry
O'Brian (kb), John Tilden/Terry O'Brian (g), Mike Gingrich/Ron Garant
(b), Vito Rezza (ds) * 1981
- LJB (voc), Kathi McDonald (voc), Rick Morrison (s), Rob Gusevs (kb),
Ron Garant (b), Hugh Brockie (g), Rick Gratton/Randy Coryell (ds)
* 1982
- LJB (voc), Cheryl Lescomb (voc), Rick Morrison (s), Ron Garant (b),
Rick Gratton (ds), Grant Slater (kb), Doug McAskill (g)
|