James ‘Blood’ Ulmer
(USA - New York)
James ‘Blood’ Ulmer, extravagantní a energií nabitý jazzový kytarista, flétnista a zpěvák, ,jenž také někdy vystupuje i pod svým muslimským jménem Damu Mustafa Abdul Musawwir, se narodil 2. února 1942 v St. Matthews (Jižní Karolina - USA). Přestože se od svých sedmi let věnoval kytaře, jeho ústřední aktivitou bylo (od 7mi do 13ti let) pěvecké působení v gospelovém souboru jeho otce ‘The Southern Sons’. V roce 1959 se přestěhoval do Pittsburghu, zde ho ovlivnil známý kytarista Chuck Edwards. V roce 1967 odešel do Detroitu a nakonec v roce 1971 do New Yorku, kde po devět měsíců účinkoval na scéně věhlasného bebopového stánku Minton’s Playhouse. V 60tých letech hrával s takovými bandy a celebritami jako jsou The Savoys, The Del-Vikings, Jewel Brenner, Hank Marr a v neposlední řadě i se svým vlastním uskupením Blood Brothers. Vlastní nápady začal vyvíjet společně s Georgem Adamsem, se kterým se setkal v souboru Hanka Marra. V roce 1967 vedl v Detroitu kapelu The Focus Novii.
Koncem 60tých let vystupoval společně s Dougem Hammondem (bicí), Johnem Dannerem (bass), Adamsem a Rashiedem Alim (bicí) v již zmíněném Minton's Playhouse. Během 70tých let pak spolupracoval a natáčel s takovými veličinami, jako jsou např. Art Blakey, ‘Big’ John Patton, Larry Young, Joe Henderson nebo Paul Bley. Od roku 1974 společně studoval, žil a hrál s Ornettem Colemanem a po několik let pronikal do ‘Colemanovy harmolodické hudební teorie’. V témže roce již s Colemanem hrál na Ann Arbor Jazz and Blues Festival a také debutoval jako lídr v Artist's House. V tomto období také hraje s Archiem Sheppem, Artem Blakeyem, Larry Youngem, Joe Hendersonem a Paulem Bleyem. V roce 1977 se stává řádným členem Colemanova kontroverzního sextetu, který posléze vyúsťuje v ansámbl Prime Time, s nímž později vystupuje na Newportském jazzovém festivalu. Spolu s Davidem Murrayem, Aminem Alim a Ronaldem Shannonem Jacksonem také figuroval ve formaci The Music Revelation Ensemble a s ostatními pak např. ve skupině Phalanx. Jeho pěvecký projev lze přirovnat ke stylu Jimiho Hendrixe, avšak jeho instrumentální exprese je naprosto odlišná: úsečná, rytmicky i harmonicky nápaditá a v jeho osobitém harmonicko-melodickém kontextu často prodchnutá zvonivými sekanými tóny. V průběhu několika posledních let se na nejrůzněších jevištích vyskytoval s energickým bluesovým triem, kde spolu s ním střídavě působili např. Jamaaladeen Tacuma či Amin Ali (electric bass) a Grant Calvin Weston nebo Ronald Shannon Jackson (bicí). Sestava vždy produkovala divoký, syrový sound místy až tanečního charakteru, ale i relativní mainstream s prvky funku, jako např. u příležitosti jarní návštěvy Londýna v roce 1991. Ulmer se vyznačuje neobyčejnou schopností vytvářet intenzivní a podnětné okamžiky, kterým jen těžko někdo odolá. Mnohem popisnější obrázek Ulmerovy rané kariéry si lze vytvořit z jeho nahrávek ‘Revealing’ a ‘Tales of Captain Black’.