WORLD-ETHNIC-JAZZ MUSIC DUO
John R. Purcell (USA) je multiinstrumentalistou hrajícím na všechny druhy saxofonů, fléten, karinetů, hoboj a anglický roh. Po více než dvacet let působí v New Yorku jako prvotřídní studiový hráč a doposud spolupracoval s tak vynikajícími osobnostmi jako např. Paul Simon, Lena Horne, Bill Cosby, Francis Ford Coppola či Spike Lee. Se špičkovými umělci a bandy (Dizzy Gillespie, Stevie Wonder, David Sanborn nebo American Jazz Orchestra) vystupuje po celém světě. Podílí se na více než 50ti nahrávkách významných protagonistů celého světa. V období 1989 až 1993 figuroval jako jediný saxofonista na ‘Seznamu nejžádanějších doprovodných hudebníků’ a je členem prestižního Světového saxofonového kvarteta. Národní nadace pro umění mu udělila granty za účelem studia v oboru hudby v letech 1979, 1980 a 1983. Produkoval alba takových skupin jako jsou Babatunde či World Saxophone Quartet. Je oceňovaným hudebníkem, učitelem a poradcem v otázkách akustiky.
Ve věku 23 let - poté, co vystudoval fakultu na Manhattanské hudební škole - byl nucen přestat hrát, neboť mu byl na hrtanu nalezen nádor. Operace krku znamenala, že nebyl dále schopen na saxofon hrát způsobem, jak tomu byl doposud učen. Konvenční přístupy nenabízely žádné možnosti, jak tuto fyzickou neschopnost překonat, a tak si vytvořil metodu vlastní. To si však vyžádalo detailní studium fyziologického procesu hry na saxofon, především nátisku, dýchání i práce jazyku. K tomu navíc rozebral, důkladně prohlédl a opět znovu sestavil stovky nástrojů, aby porozuměl jejich mechanickým vlastnostem. Tento výzkum mu umožnil nejen začít znovu hrát, ale dostal se tak na ještě vyšší úroveň hudební dokonalosti, než jaké dosáhl předtím. Opět jako profesionální hudebník nepřetržitě experimentoval a svoje zkušenosti uplatňoval při hře se svými současníky, mezi kterými defilují např. Jack DeJohnette, Chico Hamilton či Hammlet Bluett. Hnán snahou porozumět technikám a metodám nezbytným pro nenucené, nenásilné hudební vyjádření, využíval nejrůznějších možností ke získávání dalších zkušeností a znalostí. Šest let působil v American Jazz Orchestra, kde byl obklopen těmi nejvěhlasnějšími jazzovými mistry. Účinkoval s takovými velikány jako Benny Carter, Frank Foster a Jimmy Health a od nich se také učil. Rovněž se pustil do studia vokální tradice amerického jazzu. Během tohoto období aplikoval nabyté znalosti jak při vlastní hře, tak i výuce. Jako klasicky školený jazzový hudebník si byl vědom toho, že standardní metody výuky hry na saxofon se pomalu přežily a nelze je v soudobé jazzové hudbě uplatňovat. Vyplnil tuto mezeru tím, že tradiční jazzové techniky adaptoval na současné podmínky. John začal učit, když operace téměř ukončila jeho kariéru aktivního hudebníka (učí již 19 let, v současné době na fakultě Manhattanské hudební školy). Jeho pedagogická dráha mu umožnila porovnat a vstřebat zkušenosti získané vlastním výzkumem stejně jako i od velikánů, se kterými vystupoval. V průběhu let ho vyhledávali mnozí hudebníci s nejrůznějšími tělesnými problémy, např. Michael Brecker nebo David Sanborn. Vzhledem k tomu, že Johnův systém znovu využívá původní princip hry na saxofon, značně tak redukuje vypětí hráče. To umožňuje i fyzicky méně vybaveným hudebníkům pokračovat v hraní, prodloužit svou kariéru, zjemnit styl a vytříbit umění. Za podpory vděčných studentů - mezi nimi M. Brecker a D. Sanborn - se nyní snaží své bohaté znalosti utřídit a zkonsolidovat.
Jako konzultant zvukové režie a akustický odborník pracoval např. na realizaci posledního alba Davida Sanborna, kde figuruje 65tičlenný orchestr (Electra Records). Světovou hudební scénu ohromil svým nedávno vyšlým sólovým albem, na kterém hraje na tzv. saxello - malý saxofon poněkud omezených možností a nevšedních hranatých tvarů. Purcellovy jevišťní i pedagogické úspěchy nakonec vyústily v řadu pozvání a následně i jmenování do pedagogických týmů např. na Manhattanské hudební škole, Rutgersově univerzitě, Westchesterské konzervatoři nebo na Nové škole sociálního výzkumu. Nedávno byl také jmenován externím vyučujícím Kalifornské státní univerzity v Monterey Bay, zde je rovněž spoluzakladatelem a koordinátorem West Coast Jazz Academy (Jazové akademie západního pobřeží).
 
Jozef 'Dodo' Šošoka (Slovensko) - Představovat ústeckému jazzovému publiku tohoto vynikajícího muzikanta by se mohlo zdát zbytečné. Přesto aspoň ve zkratce. Dodo má za sebou více než 35 let umělecké činnosti, která mu vynesla významné postavení mezi uznávanými sólisty bicích nástrojů a perkusí na Slovensku a vynikající mezinárodní pověst. Díky stipendiu na Berklee College of Music v Bostonu mohl hrát s mnoha vynikajícími hudebníky. Vyvíjí intenzivní koncertní činnost v Evropě, USA a Africe. Je členem a zakladatelem česko-slovensko-amerického jazzového kvarteta, které vydalo CD Bop Top.
Proslul též jako úspěšný jazzový organizátor mezinárodních projektů a spolupracuje s mnoha slavnými muzikanty, mezi které např. patří Charlie Mariano, Linda Stanko, Paulo Cardoso, Hans Koller, Phil Wilson, Lee Konitz, Tomasz Stanko, Larry Smith, Rick Margitza, Jeff Gardner, Barbara Montgomery, Lee Harper, Lils Mckintosch, Etta Cameron, Monty Waters, Heinrich von Kalnein, Attila Zoller, Aldár Pege, Wolfgang Pusching, Harry Sokal, Karen Edwards, Rick Keller, Barbara Dennerlein, Wayne Darling, Jarek Smietana, Paulo Cardoso, Jan Jankeje, Tom Nicholas, Birelli Lagrene, Eugen Cicero, Wolfgang Lackerschmied a mnoho dalších. V roce 1995 natočil CD ‘Larry Smith and Company Live at Slovak Philharmonic’. Je členem Pražského džezového kvarteta a laureátem americké ceny za hudbu Leo Danihelsa a ceny Slovenského hudebního fondu za celoživotní hudební dílo a propagaci jazzu doma i v zahraničí a za věrnost jazzu. V poslední době absolvoval koncerty v Londýně, Kodani, Budapešti, Jeruzalémě, Praze, Pasově, Vídni a Stuttgartu. V listopadu 1998 se uskutečnil jeho sólový koncert v Primaciálním paláci v Bratislavě, Doufáme, že zůstane věrný i ústeckému jazzovému posluchačstvu!