Čertova jizba
SCHLÄNGELWEG
Stará dálková turistická horská stezka (zn. plechovými cedulkami se zelenou vlnovkou v bílém poli) vedla po pravobřežních labských hřebenech a souvisejícími údolími z Litoměřic (Leitmeritz) do obce Stadt Wehlen (Vylin, Wylin, Welyn), později byla prodloužena do Pirny (Perno, Pěrno, Pirno). Patrně z podnětu geodeta a rektora (1887 - 88, 1896 - 97) Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze, Prof. Františka Müllera (*4. 9. 1835 Libochovice - †21. 10. 1900 Praha) ji ve středu 10. 4. 1912 otevřel Litoměřický Středohorský spolek (Leitmeritzer Mittelgebirgsverein). Údajně ji zmiňuje (1933) bedekr Bílinského horského spolku (Biliner Gebirgsverein), ač již r. 1930 zřejmě nefungovala. V každém případě definitivně zanikla r. 1945 s uzavřením hraničního přechodu pod strmým pískovcovým masívem Stříbrné stěny (Silberwand). Zajímavé jistě je, že úsek Pötzscha (Bečov) - Königstein (Králův kámen, Kralowc) byl v r. 2006 oživen jako Malerweg - Malířská cesta (malerweg.de).
Veveří Třešňovka Podviní Mlékojedy Knobloška Malíč Lhotka nad Labem Oparenské údolí Žalhostice Malé Žernoseky Pokratice Obec Kamýk Miřejovice Kaple sv. Marie Strážiště Michalovice Sovice Mostka Loreta Bílé stráně Bídnice  Radobýl Litoměřice Velké Žernoseky Kamýk Hrádek Žitenice Štampův mlýn

Výchozím bodem jsou Litoměřice (Leitmeritz), míjí novogotickou vilu Veveří (Pfaffenhof) - lidově Fafák - s příležitostí výstupu na Radobýl (Radebeule). Odtud nabízí 2 varianty: přímo přes Knoblošku (Knobloschka), nebo oklikou na Michalovice (Michelsberg), Velké Žernoseky (Groß Tschernosek), vrch Hrádek (Radek) se stejnojmennou zříceninou strážící Bránu Čech (Porta Bohemica), a ves Kamýk (Kamaik) s hradními ruinami.
Veveří Třešňovka Podviní Mlékojedy Knobloška Malíč Lhotka nad Labem Oparenské údolí Žalhostice Malé Žernoseky Pokratice Obec Kamýk Miřejovice Kaple sv. Marie Strážiště Michalovice Sovice Mostka Loreta Bílé stráně Bídnice  Radobýl Litoměřice Kamýk Vimperk Varhošť Vimperk Nové Mlýny Krkavčí skála Varhošť MARTINSKÁ STĚNA U OBCE ČEŘENIŠTĚ kaple sv. Jana Křtitele Obec Kamýk Řepnice Kamýček Skalice Holý vrch Skalice Plešivec Hradiště Kolibov Havraní skála Jindřiška Kundratice Tlučeň Hlinná Mentaurov Lbín


Pokračuje na Plešivec (Eisberg), Hradiště (Radischken) u Hlinné (Hlinai), Mentaurov (Mentau), Kundratice (Kundratitz)Kundratice (Hlinná) a Varhošť (Aarhorst) s rozhlednou a krásným panoramatickým výhledem.

Čeřeniště Němčí Čertova jizba kaple Navštívení Panny Marie Skřivánčí vrch (625,9 m) Tašov Babinský vrch Čeřeniště Babiny I část obce Malečov MARTINSKÁ STĚNA U OBCE ČEŘENIŠTĚ Sieberův mlýn Rytina soutěska Kolibov Rytina Matrý (594,7 m)

Pak směrem na Vimperk (Winterberg) k Martinské stěně (Martinswand), Čeřeniště (Tschersing)ČEŘENIŠTĚ část obce MalečovČEŘENIŠTĚ část obce Malečov, Němčí (Nemschen)…

Veveří Třešňovka Podviní Mlékojedy Knobloška Malíč Lhotka nad Labem Oparenské údolí Žalhostice Malé Žernoseky Pokratice Obec Kamýk Miřejovice Kaple sv. Marie Strážiště Michalovice Sovice Mostka Loreta Bílé stráně Bídnice  Radobýl Litoměřice Velké Žernoseky Kamýk Hrádek kaple sv. Jana Křtitele Havraní skála Obec Kamýk Řepnice Tlučeň Kamýček Skalice Vimperk Varhošť Varhošť Jindřiška Krkavčí skála Kundratice Kolibov Plešivec Hradiště Hlinná Mentourov Holý vrch Kundratice

kaple Navštívení Panny Marie


Trpasličí kameny (Quarklöcher), Sedlo (Sedl), Malečov (Malschen), Horní Zálezly (Salesel) u Proboštova (Proboscht)…
BLÁHOV BERAND katastr Suletice - část obce Homole u Panny LIŠKOV BABINY II část obce Homole u Panny Nová Ves u Pláně Mlýn Týniště (čp. 28) Friedlův mlýn Hutmühle (čp. 40) Buckelmühle (čp. 39) Luční potok Bláhov Zubrnice Zubrnická museální železnice HORNÍ ZÁLEZLY část obce Malečov kaple Nejsvětější Trojice Suletice Suletice Pláň Panský mlýn Selský mlýn Filipův Mlýn Basstreichermühle Pláňský kopec BYŇOV Byňov Jankův mlýn JANKŮV MLÝN Týniště Liškov Veveří Třešňovka Podviní Mlékojedy Knobloška Malíč Lhotka nad Labem Oparenské údolí Žalhostice Malé Žernoseky Pokratice Obec Kamýk Miřejovice Kaple sv. Marie Strážiště Michalovice Sovice Mostka Loreta Bílé stráně Bídnice  Radobýl Litoměřice Velké Žernoseky Kamýk Hrádek kaple sv. Jana Křtitele Havraní skála Obec Kamýk Řepnice Tlučeň Kamýček Skalice Vimperk Varhošť Varhošť Jindřiška Krkavčí skála Kundratice Kolibov Plešivec Hradiště Hlinná Mentourov Holý vrch Kundratice

Suletice (Sulloditz), Pláň (Plan) a Pláňský kopec (Planer Koppe) do Zubrnic (Saubernitz), kde opouští kaňon Lučního potoka (Lischkenbach, Kreuzbach).

poustevna Filipův Mlýn Selský mlýn kaple Navštívení Panny Marie Němčí (Nemschen) Průčelská rokle MALEČOV Malečov Malečovská výšina Horní Zálezly HORNÍ ZÁLEZLY část obce Malečov Holý kluk Homole - Mešný (479,9 m) Proboštov kostel sv. Jana Křtitele Pohoří hostinec Fichtelschänke - U Smrku (553,93 m) Sedlo Panský mlýn Malý Ostrý Trpasličí kameny Kukla
Zadní Lhota Stará Homole Zubrnice Wokerdolen Na samotě Mauerschin Matrelík (Matthias-Rellig-Berg) Velké Stínky Příbram Buková hora - Altánek Bukovská hora Stará Homole Čáslav Malé Stínky Stráž Zadní Lhota Milířsko kostel sv. Bartoloměje Rychnov Čáslavská kaple


Poté se ubírá vzhůru, skrze někdejší Velké Stínky (Groß Zinken) pod Bukovou horou (Zinkenstein)BUKOVÁ HORA (Zinkenstein, Buchberg)Děčínskou boudou (Tetschner Baude) a televizní věží, pak náhorní plošinou s Rychnovem (Reichen).


Přední Lhota Rychnov kostel Stětí sv. Jana Křtitele Těchlovice Rytířov Babětín Přední Lhota Jakuby Vrabinec Vrabinec (Sperlingstein) Rychnovský potok Ptačí Humprechtka Všeraz Sperlingstein Hoštice Hoštická kaplička Dívčí skok Smordov DĚČÍN XXXV-LESNÁ Lesná Velká Veleň Nebočady V Nouzi Kamenička Boletice Kamenička Lesní Mlýn Fojtovice Jedlová Netterskope železniční stanice Těchlovice

Odtud klesá k Lesné (Hortau). Zde lze odbočit na vrch Netterskope s kamennými základy zaniklé výletní restaurace Netterskoppenbauderozhlednou. Dále prochází Kameničkou (Steinbach)…

Kamenička
Kamenička Kamenička Jedlová Velký Chlum Horní Chlum Křešice Marjanín Dolní Chlum Horní Bechlejovice Malý Chlum Rozhledna Malý Chlum Rozbělesy Dolní Bechlejovice Terezino údolí - přádelna bavlny Johann Münzberg & Co. Theresienau železniční stanice Staré Město Libverda Staré Město Nádraží Děčín - východ Dolní Březiny Ploučnice přívoz Podmokly - Staré Mesto


Chlumem (Kolmen) pod Velkým Chlumem (Kolmener Kippe) s rozhlednou a zbytky chaty, a Starým Městem (Altstadt)…


…do Děčína (Tetschen). Po schodech stoupá na Kvádrberk (Stoličná hora, Quaderberg) s někdejší restaurací, odtud Císařskou promenádou přes Leopoldovu výšinu (Leopoldshöhe) přejmenovanou r. 1957 na Děčínskou - Leopold Strnad (*4. 11. 1821 Nové Strašecí - †8. 5. 1880 Litoměřice), právník, politik a okresní hejtman - kopíruje trasu z Děčína vycházejícího úseku Modré hřebenovky (Blauer Kammweg) mířící k Ludvíkovicím (Loosdorf).
Ludvíkovice Loubí Labské překladiště Loubí hřbitov Prostřední Žleb kaple Andělů strážných Prostřední Žleb Kámen Bynovec Podskalí přívoz Prostřední Žleb - Podskalí Růžový hřeben Kamenský vrch, restaurant Lovecký zámeček v Bynovci


Pak přes Růžový hřeben (Rosenkamm)Po Růžovém hřebeni podél kaňonu Labe a nenápadný Kamenský vrch (Hainhübel) - dříve Bynovecká výšina (Binsdorfer Höhe). Od Modré hřebenovky (Kammweg) směřující k Růžové (Rosendorf) se Knížecí cestou (Binsdorfer Allee) odklání…

 

…a někdejší kočárovou alejí (Allee), jíž Clary-Aldringenové nechali vybudovat (vč. kamenných patníků pro lucernové osvětlení) r. 1789, míjí jednu z nejznámějších pískovcových věží (347 m) labského pravobřehu využívanou při horolezeckém sportu, Kapucínskou skálu (Kapuziner) - též Mnich - spojenou se staroslovanskou pověstí o dvou snoubencích, strážcích posvátných ohňů, kteří je neuhlídali před zlým čarodějem, a na místě zkameněli (on - Mnich, ona - Jeptiška na protější straně Labe) a pokračuje na Labskou Stráň (Elbleiten) a Belvedér (Belvedere) skýtající jedinečný pohled do skalisky lemovaného kaňonu Labského údolí (Elbtal). O kousek dál se soutěskou Suché Kamenice (Dürrkamnitz)CESTY SUCHÉ KAMENICEVodopády Suché Kamenice, kde údajně zprvu stával mlýn Grimmermühle postavený v r. 1848 a na jeho místě ještě r. 1960 občerstvovací srub Krümmerbaude, spouští k suchokamenickému mlýnu (Dürrkamnitz-Mühle), kde poblíž mlýnského rybníčku zřejmě od r. 1872 až do začátku 80. l. 19. stol. těžil kámen Franz Beutel z Labské Stráně.LOMY V KAŇONU LABE

Mlýn a celnice v údolí Suché Kamenice Janov Schiebmühle Labská vyhlídka Hřensko - hřbitov kaplička sv. Rodiny zvaná Hiebelova Panský dům přívoz Schöna - Hřensko Brettmühle Nr. I Klepáč, Wischolitova elektrárna Mahlmühle, Fischerův mlýn Německý dům Brettmühle Nr. II Brettmühle Nr. III. (Kummer Brettmühle) Hřensko (Herrnskretschen) Senná cesta Malinový důl Streckwaldský potok Edmundova soutěska Panenský pramen Suchá Bělá Pašerácká cesta Zlodějka Stříbrné stěny Schmilka KIPPHORN Schöna Dům přátel přírody Oblý kámen přívoz Schöna - Schmilka Labské domy nádraží Schöna osobní přístav Hřensko Císařská koruna zastávka Schmilka Hirschmühle Belvedere Kamenice celní úřad Winterbergstraße

 

Po Promenádní cestě (Promenadenweg) vstupuje pod Labskou vyhlídkou (Elisalex-Felsen) - dříve Útes míru (170 m)Místopisný seznam lokalit - do Hřenska (Herrnskretschen), které se rozkládá podél říčky Kamenice (Kamnitz). Tudy také vede historická stezka Promenade - nyní Belvedere WegPravčické bráně (Prebischtor). Sennou cestou (Heusteig) - archivně doložené lámání v r. 1854 - pak nad korytem Suché Bělé (Dürre Biele) míjí horní partii Malinového dolu (Himbeergründel), kde pod skalním převisem zůstala údajně po sebevraždě mileneckého páru při válečné mobilizaci neumělá rytina kříže a kotvy (symboly naděje a víry) s iniciálami - tzv. Milenecký kříž (Liebespaarkreuz).Drobné památky v Českém Švýcarsku Pokračuje Pašeráckou cestou (Pascherweg) k někdejšímu lomu (archivně doložená těžba 1801) Klötzerbloß (holý špalek)LOMY V KAŇONU LABE, resp. křižovatce Kreuzwege, zde odbočí vpravo a stoupá ke Stříbrným stěnám (Silberwand) s takřka 35m Stříbrnou štolou (Silberwandstollen) vysokou sotva 1 m, s vlašskými znameními italských prospektorů, kteří se tu prý pídili po vzácných kovech a drahokamech (nad vchodem jsou vyryty iniciály, různé znaky a letopočty počínající 16. stol.)Vlašská znamení Posléze hranici překračuje a po Winterbergstraße se dostává k malebnému ostrohu Kipphorn se skalní vyhlídkou…

Hirschmühle Velký Winterberg KIPPHORN přístaviště Schmilka Schmilka Pašerácká cesta přívoz Schöna - Schmilka zastávka Schmilka Hirschmühle Císařská koruna Schöna Malá Bastei Fremdenweg Müllerwiesenweg Winterbergstraße Bergsteig Fischergrund Wurzelweg Rauschengrund Heilige Stiege Rotkehlchenstiege Heringsgrund Rauschenstein Breite Kluft Elbtalwächter Elbleitenweg Schrammsteine Lorzenzwände Lorzenzlöcher Lehnwächter KLEINER WINTERBERG (Malý Zimník) Reitsteig Gratweg Heringsloch Fremdenweg Reitsteig Carolafelsen Hölle Jordanweg Vorderes Raubschloß Zeughausweg Hirschmühle Elbleitenweg Hirschgrund Hirschgrund Wettinplatz Winterbergstraße Oberer Fremdenweg Zlatá díra (Goldloch)

 

…odkud se lze vydat pěšinou Müllerwiesenweg, z ní pak odbočit na druhý nejvyšší vrchol (556 m) Saského Švýcarska (Sächsische Schweiz) - Grosser Winterberg (Velký Zimník) - a oklikou po Winterbergstraße vrátit. Stezka míjí údolí Fischergrund, kříží historickou trasu Bergweg, nyní Bergsteig, odbočku do Heringsgrundu (Údolí sleďů) vedoucí k soustavě kovových schodů a žebříků Heilige Stiege (Svaté schody)Pekelné Svaté schody v Saském Švýcarsku vedou turisty až do oblak, Wurzelweg (Kořenová cesta) u přístřešku Zwieselhütte při rozcestí k lezecké trase Rotkehlchenstiege (červenčí schůdky) a pak se zpevněnou, zeleně značenou pěšinou Elbleitenweg ubírá k nejvyššímu bodu vrcholové plošiny (406 m) se 40m pískovcovým skaliskem Rauschenstein (šumící skála), co pravděpodobně již kol. r. 1410 neslo dřevěný strážní hrádek BerkůDubé (Dauba). Pokračuje ke skalní vyhlídce Breite Kluft (široká rokle) nad věží Elbtalwächter (labská stráž) a pod rozsáhlý pískovcový blok Schrammsteine (Zjizvené kameny)…

Nasse Tilke Schrammsteine Großes Schrammtor Elbleitenweg Gratweg Wenzelweg Falkenstein Königsplatz Zeughausweg Obrigensteig Lattengrund Schießgrund Schrammsteinweg Schrammsteinbaude Zahnsgrund Zschiehädelweg Parkplatz Zahnsgrund/Schießgrund Hohe Liebe Kleine Liebe Ostrauer Mühle Falkengründel Nasser Grund Oberer Liebenweg Zahnsgrund Backofen Elbleitenweg Vorderwinkel Falkensteinstraße Oberer Steinbruchweg Flößersteig Bauweg Vorderwinkel Křinice Ostrau Postelwitz Krippen KLEINHENNERSDORF Ostrauer Scheibe Bahnhofsgebäude Krippen Sending Villa Stadtmühle Alberthöhe Täppichweg Berthelhöhe Blohmers Eckweg Schandauer Schlossberg Wormsweg Ferienhaus Ostrauer Hof St. Johanniskirche Basteistraße Aufzug Lutherweg Fahrstuhlweg Neu Schandau Schanzenweg Bergsteigerpromenade Wolfsgraben Fähre Krippen - Postelwitz Km 9,6 Domy sedmi bratrů Badallee Waldpromenade Bergsteigerpromenade Gasthaus Schöne Höhe Zauke Rathmannsdorfer Weg Pestalozzistraße Galgenberg Zaukenweg Rathmannsdorf Unterer Liebenweg Eulentilke Zeughausweg Wilde Hölle Křinická tramvaj Schiller-Denkmal Bad Schandau (Žandov) Fähre Bhf. Bad Schandau Bindungsfähre Krippen - Schandau Km 9,676

…příjemně se kroutí k bránám Großes a Mittleres Schrammtor, za nimiž klesá, aby následně mohla po kovových a kamenných schůdcích prudce stoupat až k famóznímu výhledu Schrammsteinaussicht. Odtud lze navštívit bezmála nejúžasnější pískovcovou horu Saska (381,2 m), téměř 90m monumentální sloup se zbytky (vytesané schody a četná lůžka pro patky trámů) středověkého strážního hradu pánů z Dubé - Falkenstein (Sokolí kámen) - s proslulými cestami (Schusterweg), o něž se zasloužil (1892) světově uznávaný horolezec Friedrich Christian Oscar Schuster (*1. 10. 1873 Markneukirchen - †2. 6. 1917 Astrachaň). Poté se u odbočky na Bauweg napojí na Wenzelweg (Václavská cesta), míjí Falkengründel (sokolí dolík), Zahnsgrund (zubatý důl), skalní útvar Backofen (pekařská pec) a u hrázděné rekreační usedlosti Ostrauer Hof vchází do lesní kolonie Neu Schandauvilovou čtvrtí Ostrau (Ostrowa) rozkládající se na náhorní plošině Ostrauer Scheibe. Po Fahrstuhlweg (výtahová cesta) pak sestupuje k terminálu volně stojící elektrické zdviže (Personenaufzug), jíž je možno sjet od r. 1920 lázeňského města Bad Schandau (Žandov, Žandava, Šandov). Secesní, 52,26 m vysokou, ocelovou příhradovou konstrukci nechal zřídit v l. 1904 - 5 hoteliér, městský rada a čestný občan (rudolf-sendig.de) Emil Friedrich Rudolf Sendig (*7. 1. 1848 Vratislav [Wrocław, Brassel, Breslau] - †28. 1. 1928 Bad Schandau). Pokračuje k ústí Křinice (Kirnitzsch)Prameny Křínice při někdejším městském mlýně (Stadtmühle) prvně zmiňovaném r. 1481 a zbořeném v r. 1939 (nyní součást městského parku).

Míjí odbočku Rathmannsdorfer Weg stoupající k umělé zřícenině stavitele Dachsela, Schandauer Schlossberg, s rozhlednou slavnostně otevřenou zdejším horským spolkem o neděli 24. 6. 1883, v místě za husitských válek (1419 - 36) zničeného (cca 1420) strážního hradu Schomberg Berků z Dubé, zbudovaného kolem r. 1200. Po žluté turistické značce prochází pod Galgenbergem (šibeniční vrch) starobylou rybářskou a převoznickou, nyní rathmannsdorfskou osadou Wendischfähre (1443 zcur windischen fehre), kde převážně katoličtí Lužičtí Srbové (Vendové)PolabštinaHistorie Lužických hor - Lužičtí SrbovéSpolečnost přátel Lužice - Lužičtí Srbové překračovali Labe (Łobjo, Elbe) při procesích k poutním místům v PapstdorfuPAPSTDORF nebo podkrušnohorském Bohosudově (Mariaschein) a v opačném směru za zázračným obrazem Panny Marie (Das wundertätige Marienbild) v Neustadtu (Nowe město). S položením mostu Carolabrücke (1874 - 76) - dle populární saské královny Karoly Vasa-Holstein-Gottorpské (*5. 8. 1833 Schönbrunn - †15. 12 1907 Drážďany [Drježdźany, Dresden]) - byl člunový přívoz (Wendischfähre KF Km 23,0) zrušen (nejstarší záznam 1649). Za tratí Sebnitztalbahn (Dráha Sebnického údolí), též Sächsische SemmeringbahnSaská Semmeringbahn - úsek železnice Budyšín (Budyšyn) - Bad Schandau (Bahnstrecke Bautzen-Bad Schandau) - a největším pravostranným labským přítokem v Saském Švýcarsku - Lachsbach (lososí potok) - se ubírá do malebné přístavní obce Prossen, jež v l. 1629 - 73 patřila děčínsko-podmokelským rytířům z Bünau. Lodní spolek Schiffergesellschaft Elbe založený r. 1902 pořádá u příležitosti ‘vyvážení zimy’ každou třetí lednovou sobotu karneval Schifferfastnacht. Moderní cestovní ruchEine kleine Fremdenverkehrsgeschichte (aus der Chronik des Ortes) zde přibl. r. 1900 zahájil Kurt Börner, první majitel restaurace s koncertním a tanečním sálem Gasthof Prossen. Za zámkem s parkem (Schloss Prossen), kde sídlí škola, restaurace, vlastivědný spolek Heimatverein Prossen i výstava o historii, míří přes potok Prossener Gründel po Kanonenweg (kanonýrská cesta)…

…k bývalé ovčárně, posléze hájovně Sellnitz (Seltensaat). Severně, při prastaré Kostelní cestě (Kirchweg) z Waltersdorfupřívozu (první zmínka 1548) do Königsteinu, byl koncem 2. sv. války zřízen koncentrák pro americké zajatce, poté sloužil jako utečenecký tábor sudetských Němců, 117 mrtvých připomíná památník na lesním hřbitově (Waldfriedhof am Sellnitzgrund). Západně od samoty se nachází studánka Franzosenborn, jejíž název souvisí se zdejším pobytem francouzských vojsk v pozdním létě 1813, je však zřejmě starší, bývá ztotožňována s pramenem Heher Born. Pěšinou Vogelbergberg obchází pískovcovou stolovou horu Lilienstein (Liliový kámen) se zbytky hradu (Burg Lilienstein) postaveného snad kolem r. 1200, prvně zmiňovaného (1379) zástavním listem Václava IV. (*26. 2. 1361 Norimberk - †16. 8. 1419 Nový hrad u Kunratic [Wenzelsburg]) jako Ylgenstein (skála sv. Jiljí). Za odbočkou ke schodišti Südaufstieg (jižní výstup na Lilienstein) protíná po Evropské dálkové trase E3 ves Ebenheit (rovina) a mezi někdejším poplužním dvorem (1587) Das Steingut prossenského panství (nyní farma s restaurací) a obdobným zařízením Landgasthof Müller prochází jihovýchodním cípem osady Halbestadt, jež vznikla r. 1550 na pozemcích usedlosti náležející celestinskému klášteru Chvály Mariina zázraku na Königsteinu, proto dříve Mönchsvorwerk (Mnichův statek). Na protějším labském břehu překračuje (za železniční stanicí Königstein) ústí říčky Bělé (Biela) pramenící v Ostrově (Eiland)Ostrov (Tisá)Tisé (Tyssa) a pak - za odbočkou do Seilerweg (provaznická) - stoupá nynější Malířskou stezkou (Malerweg) k hrázděné budově více než stoletého výletního hostince Palmschänke.

Podél zdejších cest se dochovalo několik zajímavých drobných kamenných památek (mezníky?). Míjí odbočku ke vstupu do jeskyně Friedrichshalle pod strážním chodníkem Patrouillenweg obcházejícím snad největší vojenskou pevnost Evropy (koenigstein.cz)OCHŮZKA. Historie ve středověku českého hradu sahá až do 12. stol., nejstarší psanou zmínku lze nalézt na dekretu (1233) krále (1230 - 53) Václava I. (*1205 Praha - †23. 9. 1253 Počaply - Králův Dvůr), jenž tu (in lapide regis - na kameni krále) 7. 5. 1241 zpečetil tzv. Hornolužickou hraniční listinu (Oberlausitzer Grenzurkunde) vytyčující hranice mezi Českým královstvím a světskými doménami míšeňských biskupůprostoru Horní Lužice (Hornja Łužica, Oberlausitz)Stručné dějiny Horní Lužice. Za pevnostním hřbitovem (Festungsfriedhof) se po cestě Am Königstein ubírá k přes 300 let starému hostinci (bývalé výukové středisko) Neue Schänke (neue-schaenke.de). Z Burgstraße - po níž denně (15. 11. 1944 - 2. 4. 1945) chodívali vězniskica satelitního tábora a každodenní cesta vězňů (zn. červeně) z filiálky flossenbürgského (KZ Flossenbürg) koncentračního tábora KZ-Außenlager Königstein budovat podzemní komplex Schwalbe II (Vlaštovka II)U-Verlagerung Eisenrose / Schwalbe II, kde se dehydrogenací hnědého uhlí pro firmu Braunkohle-Benzin AG vyrábělo syntetické letecké palivo - pak odbočuje vlevo, kříží bezejmenný ručej, Hauptstraße a za ní po Thürmsdorfer Straße potok Waldbach.

U někdejšího mlýna, přestavěného snad r. 1818 (Obere Behnemühle), s nejvyšším (20m) vodopádem (Pehnafall) Saského Švýcarska, vchází do osady Thürmsdorf (thuermsdorf.com) s válečným pomníkem, zámkem a slavnou růžovou zahradou. V parku spočívá bronzová socha (1900) Adoratio (uctívání) norsko-dánského sochaře Stephana Abela Sindinga (*4. 8. 1846 Trondheim - †23. 1. 1922 Paříž). Od kavárny v čokoládovně Adoratio Schokoladenkunst Naschwerk (adoratio.eu) zaměřené zejm. na výrobu bioproduktů pokračuje (Malerweg) cestou Am Schlossberg. Za odbočkou k hrobce rodiny Biedermannů (Biedermann Mausoleum) od architekta Fürchtegotta Kemnitzera z Pirny (1924) a vyhlídce významného malíře - Johann Alexander Thiele (*26. 3. 1685 Erfurt - †22. 5. 1752 Drážďany) - míjí lom Niedere Kirchleite (dolní kostelní stráň) pod stolovou horou Kleiner Bärenstein (malá medvědí skála)Kleiner Bärenstein - na jejímž temeni stával (1851 - 1943) dřevěný horský hostinec (Berggasthaus), v jámě tu ještě r. 1902 byli chováni 2 medvědi (základy dosud viditelné) - a pod ostatky stolové hory Eulensteine (soví kameny), za osadou Strand, jejíž název je jistě slovanského, ne-li českého původu (Straniščě? - 1428 Strannischen wiesenn; 1466 Strenisse wesse; 1548 Strainisch wysen; 1558 Streinsche Wiese), vchází do rekreačního městečka Weissig (1431 Wissag - od staro-lužickosrbského Wysoki, tj. vysoko ležící), rodiště věhlasného skladatele, vedle Bacha či Händela jednoho z největších mistrů varhan, Christiana Petzolda (*1677 - †2. 6. 1733 Drážďany).

Elbtalbahn Za odbočkou k zalesněnému pískovci Kulm (chlum) - dnes s ubytovnou Auf dem Kulm (touristenherberge.de) pro turisty a horolezce - pokračuje k 18m věži Nonnenstein (Jeptiška)Nonne, v 15. stol. asi pozorovatelna - o čemž svědčí pod vrcholem rozšířená plošina se strážní jeskyní, pozůstatky ve spárách na východní straně i 35 m dlouhý násep. Vztahuje se k ní pověst Der Nonnenstein bei Weißig190. Der Nonnenstein bei Weißig ze sbírky (1855) Der Sagenschatz des Königreichs Sachsen (Z pokladnice příběhů království saského) - Johann Georg Theodor Grässe (*31. 1. 1814 Grimma - †27. 8. 1885 Niederlößnitz). Archeologové zde objevili (1963) keramické střepy, přeslen ručního vřetene a zbytky výhně s dřevěným uhlím z konce starší doby bronzové. Navíc jde o mezník dějin pískovcového lezení, v neděli 1. 7. 1888 tu starou cestou ‘vlastní silou’ (jen s lanem k zajištění) podnikli výstup (realizovaný již dříve, leč s umělými pomůckami) drážďanští sportovci Hugo Kurze (*1865 - †1907) - autor jednoho z prvních popisů (1904) lezeckých destinací (Die Kletterberge der Sächsischen Schweiz) a předseda drážďanské sekce rakouského turistického klubu (Österreichischer Touristenklub) zal. r. 1869, Herrmann Fischer, Theodor Lierke a Adolf Matthäi. Za odbočkou k vrcholku Laasenstein, též Laasenturm (snad od staro-lužickosrbského łaz, ladem ležící) - nad pensionem Laasenhof (laasenhof.de), usedlost (1867) zakoupil (1909) a přestavěl drážďanský architekt Carl Stephan - se pak obrací k nejnižší (304 m) a nejsevernější tabulové hoře Saského Švýcarska RauensteinRauenstein (hrubá skála)Za saskými lahůdkami IX- Rauenstein dostupné po schodech, na vrcholu zřejmě spočíval středověký strážní hrádek. V jihovýchodní partii fungoval (1886 - 93) jeskynní letní obchod nápojovým občerstvením (Kapphöhle, Kappmeyerhöhle, Kammhöhle, Rauensteinhöhle) a r. 1893 byla zřízena horská restaurace Berggaststätte Fels Rauenstein s vyhlídkovou terasou a stanicí někdejší lanovky. Útvar je protkán systémem železných žebříků, mostů, dřevěných lávek i kamenných schodišť hřebenovkyKammweg über den Rauenstein Rauensteinweg, jíž z popudu svého předsedy (od neděle 20. 9. 1885), stenografa a drážďanského radního Prof. Dr. Oscara Lehmanna (*19. 12. 1847 NiederleutersdorfDie böhmische Enklave von Niederleutersdorf - †25. 5. 1926 Drážďany) zřídila (1885 - 1910, otevřeno v úterý 28. 6. 1910) drážďanská sekce Horského spolku pro Saské Švýcarsko (Gebirgsverein für die sächsische Schweiz - Ortsgruppe Dresden). Je po něm pojmenována rokle (Lehmannschlucht) vyskytující se na dobových pohlednicích. Poté míří (Malerweg) k Rauensteinweg a do původně rybářské osady Pötzscha (Bečov) s památkově chráněným statkem (1806), nyní penzionem Bauernhäus'l ve stylu tudorské gotiky či vilou Dorpat, kde žil geograf, antropolog, statistik a profesor estonské univerzity (Tartu), Johann Richard Mücke (*23. 3. 1846 Pirna - †10. 11. 1925 Pötzscha).
Robert-Sterl-Straße Za železnicí Elbtalbahn, jejíž miniaturní model lze popatřit při návštěvě königsteinské stálé expozice (miniaturelbtal.de), se přívozem dostanete do obce (stadt-wehlen.de) někdejších plavců, řemeslníků a lamačů, Stadt Wehlen (1255 Wilin, 1260 Vylin, 1269 Wylin, 1372 Welyn, 1445 Welin, 1454 Wehlau, 1485 Belen, 1501 Bellen, 1543 Welehn, Welhenn, Welhnn, 1791 Wehlen, 1875 Wehlen [Wehlstädtel])Stadt Wehlen na soutoku Labe a bystřiny Uttewalder Grundbach, kde na ostrohu spočíval výšinný hrad z poč. 12. stol. (Castrum Wylin), r. 1245 jej i se vsí obdržel míšeňský markrabě, durynský lantkrabě a saský falckrabě Jindřich III. (*kol. 1215 Míšeň - †15. 2. 1288 Drážďany) od Přemysla Otakara I. (*1155/67? - †15. 12. 1230 Praha), z objektu (85x 16 m) s 2 předhradími se dochovaly základy věže, sklep a zbytky kruhové budovy - Trommel (buben) - pravděpodobně bašta. Působili tu např. malíři a grafici Pol Cassel (*17. 3. 1892 Mnichov - †9. 9. 1945 Kišiněv) a Robert Hermann Sterl (*23. 6. 1867 Großdobritz - †10. 1. 1932 Naundorf); luteránský kněz a teolog Johann Christoph Erbstein (*30. 11. 1720 Langensalza - †1. 8. 1805 Wehlen) nebo knihovník, vědec v oboru prvotisků, typografie a vazby Konrad Haebler (*29. 10. 1857 Drážďany - †13. 12. 1946 Wehlen)The Club Konrad Haebler. A Bibliophile Society. The benefits of membership.Sächsische Biografie. K významným rodákům patří knihkupec, historik a numismatik Karl Friedrich Wilhelm Erbstein (*1. 2. 1757 - †9. 7. 1836 Drážďany); skladatel Gottlob August Krille (*20. 4. 1779 - †24. 10. 1813 Drážďany); drážďanský cechmistr a "zámečnický král" Carl Friedrich August Kühnscherf (*8. 1. 1808 - †13. 11. 1879 Drážďany) či houslista a skladatel Johann Georg Standfuß (†1759 Hamburk). U vlastivědného muzea, v někdejší lezecké chatě se rozkládá bylinková zahrada (Pfanzengarten), jejímž duchovním otcem je sochař a horolezec Hans Thumm (*14. 2. 1872 - †13. 10. 1949). Tady trasa končí. Poté byla přes ‘stolovkuGroßer Bärenstein (velká medvědí skála)Großer Bärenstein - na úpatí se snad symbolicky donedávna vyskytovala přírodní hříčka Schlangenkiefer (hadí sosna) - borovice ovíjející břízu (neúprosný čas vykonal svou práci) - dodatečně prodloužena až do Pirny (Perno, Pěrno, Pirno).
Nádraží rakouské severozápadní dráhy Rakouská severozápadní dráha Česká severní dráha Staré Město Nádraží BNB /Böhmische Nordbahn/ České severní dráhy Kumpoltice bývalý hostinec u Císařské vyhlídky Labská stráž Stoličná hora Děčín Bohemie Děčínská výšina Loubí údolí Loubského potoka Železniční most Polabské dráhy Labské překladiště Loubí Ludvíkovice seřaďovací nádraží Prostřední Žleb vyhlídka Spitzhüttel Dolní Žleb Janov Arnoltice kostel Nanebevzetí Panny Marie Janov větrný mlýn u Janova Arnoltický Bor Mlýn v údolí Suché Kamenice Arnoltické stěny Janovský potok Suchá Kamenice Kapucínova skála (Mnich) větrný mlýn v Arnolticích Labská stráň hostinec Krümmerwandbaude Klopotský mlýn Belveder U Hřbitova Sasko-česká státní dráha Dolní Žleb (Niedergrund) Promenádní cesta Kočárová cesta SUCHÁ KAMENICE Prossener Gründel Rathmannsdorfer Weg Zaukenweg Bahnhof Bad Schandau Gasthof Prossen Bahnhof Rathmannsdorf Lachsbach Carolabrücke Wendischfähre Galgenberg Zauke Sebnitztalbahn Hörnelweg Kammweg Schandauer Straße Rietzschgrundstraße Nagelsweg Fähre Bhf. Bad Schandau Elbstraße Marienblick Gasthof Zum tiefen Grunde Prossener Gründel Schloßpark Gründelweg Bergstraße Querweg Schloss Prossen Kanonenweg Halbestadt Talstraße Kirchweg Alter Hohlweg Pestalozzistraße Wormsweg Schandauer Straße Altendorfer Straße Bergstraße Schindergraben Hohnsteiner Straße Pferdesteig Stufenweg Schulberg Arbeiterweg Sebnitzer Straße Rathmannsdorfer Tunnel Rathmannsdorf Sellnitzgrundweg Prossen Hörnelweg Kirchweg Kanonenweg Halbestadt Prossener Gründel Obere-Kirchleite SELLNITZ Alter Hohlweg Sellnitzgrundweg Prossen Gründelweg Vogelbergberg Sellnitzfahrweg Nordabsteig Nordauf-/abstieg Zugang Südaufstieg Südaufstieg Kaiserstraße August des Starken Obelisk Fähre Königstein - Halbestadt Km 16,4 Bahnhof Königstein Das Steingut Landgasthof Müller Palmschänke Seilerweg Malerweg Dresdner Straße Alte Festungsstraße Elbhäuserweg Pirnaer Straße Biela Goethestraße Bielatalstraße Am Heideberg Pfaffenberg Bahnhofstraße Elbweg Elbstraße Schandauerstraße Halbestadt Große Hirschke Saubadweg Marienblick Hirschkengrund Straße Kammweg Schandauer Straße Schneide Mühle Hörnelweg LILIENSTEIN (Liliový kámen) Grahlener Wäldchen EBENHEIT Schießhaus Pladerberg Gohrischer Straße Feriendomizil Liliensteinblick Hörnelweg Schandauer Straße Panoramahotel Lilienstein Palmschänke Seilerweg Halbestadt EBENHEIT Patrouillenweg Teufelsgrund Teufelsgrundbach Eselsgrund Die Hirschstange Hirschstange Teufelsgrund Flügel 6 Burgstraße Eselsweg Der Eselsweg Neue Schänke Am Königstein Burgstraße Wagnerhaus Alte Festungsstraße Festungsfriedhof Pevnost Königstein Am Königstein Festung Königstein Waldbach Hauptstraße Thürmsdorfer Straße Pehnabach Behnemühle Dresdner Straße Der Milchweg Malerweg Elbhäuserweg Malerweg KZ-Außenlager Königstein Halbestadt Waldbach EBENHEIT LILIENSTEIN (Liliový kámen) Grahlener Wäldchen Pehnabach Thürmsdorf Elbhäuserweg Napoleonstraße Kleiner Bärenstein Weißig (Struppen) Strand (Struppen) Halbestadt Thürmsdorfer Straße Elbhäuserweg Gartenweg Obere Behnemühle Pehnaberg Pehnaberg Rahm-Mühle Niedere Kirchleite Niederkirchleite Am Schlossberg Berggasthaus Weißig Nonne Stein Laasen Stein Laasenhof Rauensteinweg Knöchel Schafbornbächel Rauensteinweg Kleiner Bärenstein Weißig Weißig Naundorf Robert-Sterl-Straße Fähre Pötzscha - Stadt Wehlen Km 26,0 Bärengrund Rauensteinweg Pötzscha Elbtalbahn Haltepunkt Pötzscha Linkenau Schwarzberg Stadt Wehlen Tümpelgrund Griesgrund Karl-Stein-Hütte Schubertbauden Stille Gründe Haldenweg Wehlener Weg Elbuferweg Rathener Weg Treidlerweg Schützenhaus Wehlener Grund Schwarzberggrund Mennickestraße Steinrücken Haldenhof Guth Muths Hütte Haldenweg Rathen Bastei Rahmhanke Weiße Brüche Lohmener Straße Alte Wehlstraße Schöne Aussicht Am Hausberg Schöne Aussicht Stadtgut Wehlen Buschholzstraße Lieselotte Steinrücken Pirnaer Straße Wehlener Straße Großer Bärenstein Am Bärenstein Kwischsteen Rauensteinweg Flüchtlingsweg Naundorf Wehlener Straße Robert-Sterl-Straße Am Bärenstein Obervogelgesanger Weg Pötzscha Kwischsteen Riegelhofstiege Jeskyně Diebskeller Knöchel Laasenstein Fähre Pötzscha - Stadt Wehlen Km 26,0 Kleiner Bärenstein Oberhäuser